Píše se v Bibli, že je Země placatá?

Již ve starověku byla rozšířená představa, že je Země plochá – často byla chápána jako vodorovný nebo rovný kotouč, který pluje v oceánu. Zatímco středověcí Evropané běžně věřili v plochou Zemi, staří Mezopotámci a Egypťané takovou myšlenku vyslovili již o tisíciletí dříve, než tuto teorii přijali někteří křesťané. Ačkoli se starověké národy opíraly ve své víře v plochou Zemi o texty (například Texty pyramid), mnoho středověkých protestantů vidělo v Bibli důkazy pro názor o ploché Zemi.

Vzhledem k tomu, že velká část biblického textu je zatížena symbolikou (symboly, které jsou většině moderních společností cizí), jsou věci, které starověk chápal jako obrazné, moderními lidmi příliš často nesprávně interpretovány jako doslovné.

Například čísla jsou v Bibli často používána velmi symbolicky. Čísla jedna, tři, čtyři, šest, sedm, deset, dvanáct atd. jsou v mnoha biblických pasážích použita se skrytým záměrem. Číslo sedm je v Bibli zdaleka nejsymboličtějším číslem. Zatímco dnes mnozí považují sedmičku za symbol štěstí, starověcí lidé v něm viděli symbol celistvosti, úplnosti apod. Když se tedy v Bibli píše, že země byla stvořena za sedm dní, znalci biblické symboliky to obvykle chápou jako obrazné vyjádření, které naznačuje, že (po blíže neurčené době) byl proces stvoření dokončen a země byla „celá“ nebo „zcela hotová“. To, co bylo ve starověku chápáno pouze jako metafora, je tedy dnes některými interpretováno jako zcela doslovné; v důsledku toho je text často chápán tak, že říká něco jiného, než bylo původně zamýšleno.

Co se týče teorie ploché Země, i ta (u křesťanů) vychází z nepochopení biblického textu a jeho zcela standardních symbolů. Výrazy jako „konce země“, „čtyři úhly země“ a „sloupy země“ způsobily, že se někteří domnívají, že země má plochý povrch, obvykle čtvercového tvaru, který je na obloze podepřen neviditelnými sloupy na spodní straně planety.

V První knize Samuelově (1Sam 2,10) se píše, že „končiny světa bude soudit Hospodin“. Slovní spojení končiny světa se ve Starém zákoně v Bibli kralické objevuje 27krát, v Novém zákoně však pouze jednou – ve Skutcích (Sk 13,47), kde se uvádí, že Boží lid má být „světlem národů … až na konec země“. (Současná anglická verze to formuluje takto: Boží lid by měl být „světlem pohanů… lidem všude na zemi“).

Myšlenky, že Bůh bude „soudit konce země“ nebo že věřící budou přinášet „světlo pohanům žijícím na „koncích země“, slouží obě jako metafory, které naznačují, že Ježíš bude soudit každého, ať už se nachází kdekoli (na zemi); a věřící by měli žít příkladným životem, který by mohl požehnat všem nevěřícím lidem, ať už žijí kdekoli na zemi. Jinými slovy, „až na konec země“ je hyperbola a znamená prostě „všichni lidé všude“. Ve starověku „až na konec země“ neneslo konotaci, že země má „konce““ rohy nebo čtvercový a plochý tvar. Znamenalo to, že Bůh zná každou píď Země a že je neustále pod Jeho dohledem (nebo vědomím). Tato fráze je jednoduše superlativem, který znamená „každý všude“.

V Bibli se několikrát symbolicky používá číslo čtyři. Izajáš mluví o shromáždění Judy „ze čtyř stran země““ (BK Izajáš 11,12) Podobně i Jan v knize Zjevení mluví o „čtyřech úhlech země“. (BK Zj 7,1) V knize Jobově se mluví o kletbě, která „zasáhla čtyři úhly domu“. (BK Job 1,19) Číslo čtyři bylo ve starověku symbolem geografické plnosti nebo celistvosti a obvykle představovalo něco, co se týkalo celé země a všech lidí na ní. V žádném případě to nenaznačovalo, že země je čtvercová nebo plochá. Pouze to, že to, co viděli Izajáš, Jan a Jób, se týkalo všech (žijících na zemi nebo bydlících v Jóbově domě). Ačkoli představa, že země má „čtyři rohy“, byla pravděpodobně hlavním důvodem, proč si někteří myslí, že Bible učí, že země je plochá, existuje ještě jeden důvod, proč někteří vidí v biblickém textu důkaz pro plochou zemi.

Představa země, která spočívá na „pilířích“, se v Bibli objevuje několikrát. Například v 75. žalmu čteme o sloupech země. (BK Ž 75,3) V 1. knize Samuelově se dozvídáme, že „stěžeje země jsou Hospodinovy a on na nich postavil svět“. (BK 1 Samuelova 2,8) Podobně se v knize Jobově píše o tom, že Bůh pohybuje „zemí tak že se třesou sloupové její...“ (BK Jób 9,6)

Sloupy byly starověkými symboly opory. Představa, že země „spočívá na sloupech, byla metaforou, která znamenala, že Bůh podpírá zemi, kterou stvořil. Tato starověká metafora neznamená, že Bůh zemi doslova na něco postavil. Jednoduše symbolizuje myšlenku, že Bůh je ten, kdo ve všech ohledech podpírá zemi a ty, kteří na ní žijí. Podporuje je tím, že způsobuje, že země roste a produkuje to, co je potřeba k udržení života. Podporuje ji tím, že nám dává život a schopnost pohybovat se a jednat. Podporuje ji tím, že má se zemí a jejími obyvateli plán. Starověcí lidé by tedy tuto frázi nepoužili ve smyslu doslovných pilířů, na nichž spočívá plochá země. Spíše jim šlo o to, že Bůh, který stvořil tuto zemi, na ní také podporuje život.

Není pochyb o tom, že při doslovném čtení Bible by člověk mohl nabýt dojmu, že učí teorii o ploché Zemi. V každém jednotlivém případě jsou však pasáže, které se používají jako „důkaz“ teorie ploché Země, verši, jež byly ve starověku běžnými metaforami a znamenaly něco zcela jiného, než by vyplývalo z doslovného čtení textu. Ačkoli tedy může být Bible nesprávně interpretována tak, aby podporovala teorii ploché Země, nikdy ve skutečnosti tuto vědecky vyvrácenou teorii neučí.

Biblické verše o tvaru Země

1 Samuelova 2:10 – „Hospodinovi protivníci budou rozdrceni, z nebe na ně zahřmí, Hospodin bude soudit končiny země, dá sílu svému králi a vyvýší roh svého pomazaného.“
Skutky 13,47 – „Neboť tak nám přikázal Hospodin: ‚Ustanovil jsem tě za světlo pohanů, abys byl ke spáse až do končin země.‘“
Izajáš 11,12 – „Vztyčí prapor pro národy, shromáždí vyhnance Izraele a rozptýlené Judy ze čtyř koutů země.“
Zjevení 7,1 – „Potom jsem viděl čtyři anděly, jak stojí na čtyřech úhlech země a drží čtyři zemské větry, aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom.“
Jób 1:19 – „A hle, přišel veliký vítr z pouště a udeřil do čtyř úhlů domu, padl na mládence a ti zemřeli, a já jediný jsem unikl, abych ti to řekl.“
Žalm 75,3 – „Země i všichni její obyvatelé se rozpadli: Já nesu její sloupy. Sélah.“
1. Samuelova 2,8 – „Zvedá chudáka z prachu, žebráka z hnojiště, aby ho posadil mezi knížata a dal mu do dědictví trůn slávy, neboť sloupy země jsou Hospodinovy a on na ně postavil svět.“
Job 9:6 – „Kterýžto otřásá zemí z místa jejího, a sloupové její třesou se.“