Žena je důležitější než muži a v životě církve je žena dokonce na vyšší úrovni, protože církev je žena, církev je Ježíšovou nevěstou. Mystičnost ženy je větší než služba, říká papež. Jak je tomu ale v praxi? Jak je možné, že z tohoto vyššího titulu ženě neplyne ani duchovní doprovázení nebo služba kazatelky? Dokážete si představit, že by v jakékoliv jiné oblasti lidského života ti nejlepší zaujímali jen role pozorovatelů a diváků?
Při nedávné návštěvě papeže Františka v Lucembursku a Belgii došlo vedle vydařených setkání také k několika kontroverzím. Ačkoliv je papež obecně pokládán za člověka, který toho i na poli zrovnoprávnění mužů a žen učinil víc než kterýkoliv jiný papež v minulosti, jeho slova o roli žen v církvi a v sekulárním prostředí se nesetkávají s porozuměním u všech.
Papež navštívil Lucembursko a Belgii jako hlava římskokatolické církve. Šlo o státní návštěvu, kdy se suverén státu Vatikán setkal s celou řadou lidí a pronesl mnoho různých projevů. Je to právě František, který od začátku svého pontifikátu tisíckrát a pozitivně hovořil o církvi jako ženě, o ženském zdroji jejího vnitřního života, o tom, že v církvi je Maria důležitější než apoštolové, či přímo o tom, že v církvi jsou ženy důležitější než ti, kteří zde vykonávají kněžskou či biskupskou službu. Asi jako každý teolog a myslitel má František téma, které rád opakuje, řetězí argumenty, spirálově se vrací k jednotlivým jeho tezím, a zdá se, že když o něm mluví, je šťastný. To téma bychom mohli spolu s ním nazvat: Církev je žena.
Při zpátečním letu z Belgie dostal od novinářky Annachiary Valle z týdeníku Famiglia Cristiana otázku, která reagovala na jeho projev na univerzitě v Lovani a na poměrně hlasitý odpor některých tamních studentů a pedagogů: „Po setkání na Katolické univerzitě v Lovani se rozšířilo prohlášení, v němž univerzita vyjadřuje nesouhlas s ‚konzervativními postoji, které papež František vyjádřil ohledně role ženy ve společnosti.‘ Tvrdí, že je trochu diskriminující hovořit o ženě pouze v kontextu mateřství, plodnosti a péče, neboť to je role, která přísluší také mužům. V souvislosti s tím položily obě univerzity otázku ordinované služby v církvi.“
Mystičnost ženy je větší než kněžská služba
Na to papež odpověděl: „Především: toto prohlášení bylo učiněno v okamžiku, kdy jsem hovořil. Bylo učiněno předem, a to není morální. Co se týče žen: stále mluvím o důstojnosti ženy. Zmužšťovat církev, zmužšťovat ženy není lidské, není křesťanské. Ženství má svoji vlastní sílu. Žena je dokonce – to říkám pořád a to jsem řekl – důležitější než muži a v životě církve je žena dokonce na vyšší úrovni, protože církev je žena, církev je Ježíšovou nevěstou. Jestliže se tohle zdá oněm ženám konzervativní, tak jsem Carlo Gardel [známý zpěvák argentinského tanga].
Co se týče služby, mystičnost ženy je větší než služba. Velký teolog [Hans Urs von Balthasar] studoval, kdo je větší: zda služba petrinská (kněžská, pozn. autora), nebo služba mariánská? Větší je služba mariánská, protože jde o službu jednoty, kterou zahrnuje, jiná je služba provázení, vedení. Mateřskost církve je mateřskostí ženy. Služba je službou mnohem menší, jež je tu pro doprovázení věřících, ale vždycky uvnitř mateřství. O tom mnozí teologové bádali a tohle říct je věcí skutečnou, neříkám moderní, ale skutečnou. Není to zastaralé. Jedna věc je šovinismus, jenž není v pořádku, jedna věc je přehnaný feminismus, který také není v pořádku. To, co v pořádku je, je církev žena, která je větší než kněžská služba. A na tohle se někdy nemyslí.“
V jádru s papežem souhlasím. Měl bych určité námitky ohledně používání výrazu „nevěsta Ježíšova“, který se v italském prostředí (la Sposa di [Signore] Gesù) používá jako synonymum nám (nad Alpami) běžnějšího a řekl bych i správnějšího označení „nevěsta Kristova“ (la Sposa di Cristo). Nuance mezi jménem Ježíš a titulem Kristus nejsou tím, co by asi mohlo čtenáře nějak zvlášť zajímat, i když jde o poměrně důležité skutečnosti. Co by je ovšem zajímat mohlo, je praktický obraz toho, co papež novinářce řekl.
Důležitější jako pozorovatel bez pravomocí
Vy, římští katolíci, kteří pravidelně či nepravidelně navštěvujete bohoslužby a jiná církevní shromáždění, i vy, kteří byste se chtěli přesvědčit o pravdivosti, nebo naopak jen pouhé metaforičnosti toho, co papež říká – jděte se v neděli podívat do kostela, vyrazte na nějakou náboženskou pouť nebo svěcení a pak řekněte, jakou podobu církve jste viděli. Církev-ženu, o které mluví František s takovým zaujetím, nebo církev-muže, která se ženou žádným zvláštním, natož teologickým nebo přímo mystickým způsobem nepočítá?
Je-li tedy žena v církvi dokonce nadřazená muži, je-li vyvyšován její mystický rozměr, je-li Maria a po ní všechny ženy větší než apoštolové, jak je možné, že z tohoto vyššího titulu jí neplyne ani služba nižší, tedy duchovní doprovázení čili kněžství nebo služba kazatelky? Dokážete si představit v jakékoliv jiné oblasti lidského života, od umění přes vědu po sport, že by v nich ti nejlepší a vyšší zaujímali jen role pozorovatelů a diváků? Umíte si představit, že by hlavní představitel nějakého společenství, obecně označovaný za vyššího a důležitějšího, neměl v takovém společenství žádnou roli a místo v kanceláři úřadoval ze sklepa nebo přímo z ulice?
Nejde mi nutně o to, co naznačovali kolegové a kolegyně z belgických univerzit o svěcení žen na kněze. I pokud by k němu nikdy nedošlo, co si máme počít s tím, že žena je v církvi důležitější než muž? Ani v církvi, ani v běžné společnosti nic z toho neplatí, a i všechny možné dějinné pokusy o zrovnoprávnění kulhaly do určité míry na jednu nohu. Máme-li mezi sebou v osobách žen někoho až ontologicky vzácnějšího, než jsme my, muži, jak je možné, že i ti, kteří svoji vlastní ženu nevnímají jako svoji služku, pračku a kuchařku, si jen stěží dovedou představit, že by v církvi z titulu „žena-církev“ začala zaujímat pozici a roli důstojnější než muži? Tahle schizofrenie je doslova do očí bijící.
Studenti, studentky a pedagogové v Lovani chtěli upozornit na to, že ženin životní úděl se nevyčerpává jen v mateřství, plodnosti a péči o děti. Pokud na to papež František odpovídá, že extrémní šovinistické a feministické postoje nic neřeší (souhlasím) a že ženy jsou v církvi větší než muži, neměli bychom ponechat ženám, aby se svobodně rozhodovaly, čím a jak naplní svůj vlastní život? Jestli někoho napadá řešení této papežovy nedořečené rovnici o ženě-církvi, budu za něj vděčný. Pokud se o tom, kudy bude kráčet církev dneška, baví výhradně jen muži, mělo by to napříště a pokaždé činit širší lidské společenství, v němž ženy budou hrát zkrátka důležitější roli než muži. Rozumím dobře, co nám chce papež říct?
