Marek Vácha už v Praze jako vikář sloužit nebude. Dostal padáka. Prý porušil liturgická pravidla. Jenže důvody, které arcibiskupství uvedlo, působí spíš jako zástěrka. Celá kauza začala jedním pohoršeným dopisem diváka televize Noe, kterému vadilo, že při mši v hospodě chyběl ubrus na stole. A výsledek? Kněz, kterého lidé mají rádi a který dokáže víru přiblížit i těm, co se v kostele necítí dobře, přišel o část úvazku. Skandál, který by měl Marka Váchu umlčet, mu nakonec udělal perfektní reklamu.
Lepší reklamu nemohl arcibiskup Graubner knězi Marku Váchovi udělat. Kdo Váchu do minulého víkendu ještě neznal, určitě si o něm během pár posledních dní něco přečetl. Všichni se ho zastávají a hájí ho, nechápou podivný vyhazov z místa vikáře a protestují proti tomuto rozhodnutí. Důvody, které arcibiskupství pro ukončení částečného pracovního úvazku v pražské farnosti uvedlo, se zdají poněkud zástupnými. Nikomu se nechce věřit, že by zrovna udávané porušení liturgických předpisů mohlo mít tak závažné důsledky.
Akce Hospodin v hospodě přenášená televizí Noe měla být mší slouženou v jakési restauraci v prostředí benediktinského kláštera, byla pečlivě připravená a určená jak katolíkům, tak lidem, kteří se o duchovní věci zajímají, ale kostel je pro ně nelákavý. Hosté i hudební program se mi zdáli skvělí. Řekli bychom propagace katolické církve jako vymalovaná. Tohle přece dává velký smysl. Duchovní aktivita ve vlídném prostředí, kulturně přijatelné předávání duchovních pravd, jednota lidí, kteří se vztahují k Bohu, to všechno voní opravdovostí.
Na tuto mši přišlo víc lidí, než se čekalo, bylo narváno. Podle svědectví některých z nich to byl mimořádný zážitek. Ale v televizi to uviděla jedna paní, která napsala pohoršený dopis. Arcibiskupství se zmiňuje o bouři reakcí, ale na veřejnost pronikla jen jediná. Té paní velmi vadilo, že na stole, kde se sloužila mše, nebyl ubrus. Na nějakém jiném stole byly sklenice a hrnky. Někdo četl z bible něco, co při mši číst nesměl, protože tohle smí při mši číst pouze osoba vysvěcená. Prostě skandál! Znesvěcení celé víry. Nechápete? Já taky ne.
Nakonec se vlastně nic zase tak hrozného nestalo. Marek Vácha přišel o 0,2 úvazku v Praze. Svou pastorační práci může klidně vykonávat dál, protože ti lidé, co s ním budou chtít probrat svůj život a své hříchy, si ho jistě najdou, jen mu za to nebude arcibiskupství platit. Pochybuju, že by platili nějak moc. Díky tomu kroku by na něj už neměl pražský arcibiskup dosáhnout a v brněnské diecézi, kam Marek Vácha spadá, protože jeho farnost je na jižní Moravě, to biskupu Konzbulovi nejspíš nevadí. Může tedy sloužit Hospodinu klidně i v hospodě. Jiní kněží to dělají také. Sice to asi nebude vysílat televize Noe, která se dotčeným divákům už omluvila a další pořad toho názvu zrušila, ale ono je beztak lepší zažít takovou věc osobně než na to koukat v televizi.
Z celého toho skandálu je mi smutno. Zvěst evangelia je přece tak nádherná a skutečně proměňuje životy těch, kdo ji přijmou. Evangelium je dobrá zpráva o tom, že se už nemusím sama snažit být dost dobrá, aby mě Bůh přijal, protože díky Ježíši přijatá jsem. Už se to stalo. Přijde mi totálně nepochopitelné, jak může někdo dělat dusno kvůli ubrusu nebo nějakému liturgickému nařízení, které se vůbec netýká obsahu víry. Ježíš byl podle záznamů v biblických příbězích provokatér, který si s tehdejšími liturgickými předpisy často hlavu nelámal a porušoval je vždycky, když se dostaly do konfliktu s láskou. Uzdravoval lidi v sobotu, kdy se nesmělo pracovat. Dotýkal se nečistých, stoloval s hříšníky, opilci a prostitutkami, čímž dráždil tehdejší členy liturgických komisí.
Šlo mu o to setkat se s lidmi tam, kde právě byli, a vyzýval je k následování. Nenosil divné oblečení, nepřijímal lidi v posvátných prostorách, on byl s lidmi v jejich prostředí. Ježíš je stále stejný. Je s námi všude tam, kde jsme. Zajímá ho náš život, zajímáme ho my. Jednoduše proto, že nás miluje. A to v takovém stavu, v jakém se právě nacházíme. Pokud se někomu snad zdá, že opovrhuji liturgickými předpisy, bude mít nejspíš pravdu.