Může se křesťan evolučně vyvíjet? A může souhlasit s evolucí? Během mého života mě výrazně formují zejména dvě oblasti – víra v křesťanského Boha a zájem o přírodní vědy. Přičemž obě stojí zdánlivě proti sobě. Tak se nyní pohodlně usaďte a nezapomeňte na dobrou kávu nebo svůj oblíbený čaj…
Moje osobní chápání stvoření se vyvíjelo a neustále vyvíjí. Nutno říct, že to považuji za normální a správné. Začal jsem jako kreacionista mladé země (KMZ), což bylo běžné chápání mezi křesťany v mém okolí a v církevním společenství, kam jsem chodil. Chápal jsem stvoření jako šestidenní záležitost a Zemi považoval za starou maximálně 6000 let. Tento výklad mi připadal nejvěrnější textu Bible a zároveň úžasně jednoduchý.
Postupně se objevovaly pochybnosti. Jak je například možné, že světlo ze vzdálených galaxií k nám cestuje miliony světelných let? Obhájci teorie KMZ se tím samozřejmě zabývají a jedno z jejich vysvětlení je, že Bůh stvořil světlo z dalekých hvězd tzv. „na cestě“. Svět a vesmír je dle nich tedy starý pouze 6000 let, ale vypadá mnohem starší. V Boha, který klame lidstvo, jsem ale věřit nechtěl, a tak jsem hledal jiné vysvětlení, protože se problémy teorie KMZ hromadily.
Pokud uznáme, že je Země stará 4,5 miliardy let, jak říká současná věda, pak jedinou možností je kreacionismus stará země (KSZ). Tento přístup ale naráží na doslovné čtení Bible, a zvláště příběhu Genesis. Jaké je ale poselství tohoto příběhu? Opravdu ho máme chápat doslovně? Vždyť samotný text odporuje logice: příběhy stvoření popsané v 1. a 2. kapitole Genesis si protiřečí v pořadí stvořených věcí a také není jasné, co ohraničuje první den a noc, když je Slunce stvořeno až čtvrtý den.
Na scénu přichází Designér
Ze všech těchto úvah jsem si poskládal, že hlavním poselstvím příběhu stvoření není popsat přesný vědecký průběh, ale spíše představit Boha jako stvořitele a nastínit, jaký má vše smysl. Text Genesis navíc vznikl jako reakce na stvořitelské příběhy okolních národů, se kterými Izraelci soupeřili (např. Enúma eliš).
Určitou variaci KSZ představuje teorie inteligentního plánu nebo také designu (ID). Její přitažlivost pro mě spočívala v tom, že neřeší otázku stáří vesmíru, ale snaží se vědecky prokázat, že život nemohl vzniknout náhodou, ale zásahem „Designéra“. Teorie ID se snaží nebýt primárně křesťanská – oficiálně není Designér ztotožňován s Bohem, i když upřímně řečeno to tak všichni chápou.
Podle stoupenců teorie ID evoluce probíhá, ale pouze v rámci biologických druhů a nové druhy nevznikají (tzv. mikroevoluce). Celé hnutí také provází snaha protlačit teorii ID po boku standardní evoluční biologie do výuky na školách. Dlouho jsem tuto teorii považoval za nejlepší vysvětlení stvoření, ale i toto chápaní začalo dostávat trhliny.
Celé mé myšlenkové vyvíjení provázel odpor k evoluci. Chápal jsem ji jako ateistickou a nutně vedoucí od víry. Postupem času jsem pochopil, jak evoluce doopravdy funguje a že její vysvětlení dávají ve světle důkazů větší smysl než teorie ID.
Proč kávovník tvoří kofein?
Například ta káva, která vám při čtení už možná vychladla… Vědecké vysvětlení pro to, proč nás šálek kávy každé ráno „nakopne“, je, že obsahuje kofein. Vědci si dlouho kladli otázku, proč vlastně rostliny kofein tvoří, protože jim samotným na nic není a přežijí bez něj perfektně. Teorie ID by mohla říct, že kávovník produkuje kofein právě proto, aby nás zbavil únavy. Takový milý dárek od Designéra.
Existuje pro to ale důkaz? Zastánci teorie ID by mohli argumentovat složitostí biosyntetické dráhy složené z jednotlivých enzymů, které na základní strukturu xanthosinu přidávají „přívěsky“ ve formě methylových skupin, a tím tvoří výsledný kofein. Také by řekli, že působením pouhé náhody a mutací k tomu nemohlo dojít.
Pravda je ovšem opačná. Podobnou analýzou struktury enzymů bylo zjištěno, že jsou si relativně podobné. Proto je možné, že jednotlivé enzymy vznikly souhrou duplikace genů a následných mutací. Syntéza kofeinu je pro rostliny výhodná v tom, že ve vyšších dávkách působí toxicky vůči býložravému hmyzu, a tudíž je tento hmyz odpuzován. Zároveň v nižších dávkách v nektaru způsobuje mírnou závislost opylujícího hmyzu, který častěji opyluje producenty kofeinu, a zvyšuje tak množství potomstva.
Dále se relativně nedávno zjistilo, že produkce kofeinu v kávovníku probíhá za pomoci jiných enzymů než v čajovníku a kakaovníku. Proč by ale Designér nechal tvořit kofein různými cestami? Neexistuje pro to logické vysvětlení, a proto tím nejpravděpodobnějším je, že došlo k tzv. konvergentní evoluci, kdy se stejná vlastnost vyvine vícekrát nezávisle na sobě.
Posledním bodem, kde příklad kofeinu odporuje kreacionismus obecně, je jeho toxicita. Není nijak vysoká, konkrétně je to 150–200 mg/kg živé hmotnosti, pro lepší pochopení se jedná o cca 75–100 šálků kávy pro dospělého člověka. V přírodě ale nalezneme mnohem toxičtější přírodní látky a také látky s psychedelickým účinkem.
Jak by mohl Bůh vytvořit něco tak toxického a škodlivého pro člověka? Typickou odpovědí kreacionistů je, že to nebyl záměr původního stvoření, ale jde o důsledek příchodu hříchu po pádu Adama a Evy. Problém tohoto vysvětlení ale je, že nelze lusknutím prstů z netoxické rostliny udělat toxickou – rozdíl mezi nimi je právě v produkci zodpovědných látek a jejich mnohdy složitému biosyntetickém aparátu a odpovídající genové výbavě.
Sprosté slůvko na „e“
A tak jsem postupně dospěl k souhlasu s teorií evoluce. Tedy s názorem, že rozmanitost života, tak, jak ji známe, vznikla kombinací genetických mutací, přirozeným výběrem, genetickým driftem a dalšími procesy. Jak se ukázalo, nestal jsem se automaticky ateistou, jak by čekali kreacionisté nebo Richard Dawkins. Je to proto, že samotná teorie evoluce neříká nic o Bohu a ani nepřináší důkazy pro nebo proti jeho existenci.
Mezi křesťany je evoluce kontroverzním tématem a neexistuje ani mnoho knih na téma teistické evoluce v češtině – výjimkou jsou knihy Marka Orko Váchy a také kniha Johna Waltona Ztracený svět. Svým způsobem jsem ve svém přemýšlení následoval příklad J. G. Mendela, který byl knězem a zároveň vědcem, který odhalil zákony dědičnosti.
K evoluci se nikdy přímo nevyjádřil, ale víme například, že četl Darwinovu knihu O původu druhů. V poznámkách ke knize vyjadřoval nesouhlas pouze s Darwinovým pojetím dědičnosti, ale vůči přirozenému výběru nic nenamítal. Zároveň víme, že byl upřímně věřící, a podle mě by mu pojetí teistické evoluce bylo blízké.
Obecně si myslím, že je otázka přijetí, nebo nepřijetí evoluce důležitým tématem. Podle průzkumů prováděných v USA je hlavně pro mladé lidi rozpor mezi tím, co slýchávají v církvi v neděli, a tím, co je pak v pondělí vyučují v hodinách biologie, tak markantní, že mnoho z nich upustí od víry v Boha.
Dále podle mého názoru vede kreacionismus obecně ke snížené důvěře věřících vůči novým vědeckým závěrům a technologiím. Projevilo se to například během nedávné pandemie onemocnění Covid-19, kdy mnoho křesťanů odmítalo očkování a aktivně šířilo dezinformace.
