V éře všudypřítomného internetu i nevinné otázky často končí spirálou úzkosti, nejistoty a paniky. Digitální prostor nám dává pocit kontroly, zároveň však snadno živí naše obavy. Ať už jde o symptomy nemoci nebo obavy o budoucnost planety, hranice mezi informovaností a přetížením je tenčí než kdy dřív.
Představte si takový běžný večer, kdy si zrovna chystáte čaj a chcete si udělat příjemné posezení s novou knihou, když si zničehonic všimnete, že vám na levé ruce vyskočil červený flíček. Jdete tedy k počítači a jen tak ze zvědavosti zadáte do internetového prohlížeče heslo „červený flek na ruce“, abyste si ověřili, že je vše, jak má být.
Jako první najdete informace o alergické reakci. Po deseti minutách zjistíte, že jste se hluboce začetli do článku o ekzémech, a po půl hodině už jste si diagnostikovali vzácnou tropickou chorobu, kterou vám určitě dovezla kolegyně, která se minulý týden vrátila z dovolené v Turecku.
Po hodině u počítače zjistíte, že máte v prohlížeči otevřeno asi 30 záložek, mezi kterými jsou kontakty na nejlepší odborníky, diskusní fóra maminek, a dokonce i poslední vydání lékařského časopisu. Čaj již dávno vystydl, kniha zůstala neotevřená a vy uvnitř sebe cítíte napětí, obavy, úzkost a absolutní bezmoc. V hlavě vám poblikává myšlenka, zda nezajet do nemocnice na pohotovost. Protože co kdyby…?
Právě jsme se na tomto fiktivním příběhu prakticky seznámili s tím, jak vypadá přehnané vyhledávání informací na internetu. Dnes k tomu můžeme přičíst i diskuze s Chatem GPT nebo Gemini, se kterými jsou mnozí schopni vést klidně i hodinové dialogy a rozebrat s nimi prakticky vše od psychického zdraví až po klimatickou krizi a její hrozby – a to v přehnané míře rozhodně škodí.
Proč tolik vyhledáváme?
Jednou z odpovědí na naše chování může být, že máme rádi kontrolu a jistotu. Navíc vnímáme, že tato kontrola a jistota je na dosah ruky, respektive na pár kliknutí. Stačí jenom zadat dotaz do vyhledávače a dostaneme desítky, ne-li stovky výsledků, u kterých doufáme v potvrzení, že je u nás vše v pořádku a žádná hrozba se nás netýká. Zkrátka že jsme v bezpečí.
Nezapomínejme, že do určité míry je shromažďování informací užitečné. Mohou nám poskytnout důležité poznatky, díky kterým můžeme lépe zvládat nejrůznější situace, jako je třeba pohovor, příprava na lékařský zákrok, vyřešení sporu o pozemek, podání daní a nespočet dalších problémů. Pokud se z vyhledávání ale stává návyk a ten přetrvává i poté, co jsme získali veškeré potřebné informace, může se stát, že místo tolik žádané úlevy nastoupí frustrace, úzkost nebo beznaděj.
Zajímavostí je, že například zdravotní informace vyhledává prakticky každý druhý. Podle článku na iRozhlas.cz více než polovina oslovených lidí konzultuje své zdravotní potíže s internetem. U části z nich však vyhledávání spíše než uklidnění přináší úzkost – konkrétně se jedná o 7 % respondentů. Ti upadají do přehnaného ověřování a spirály neustálého hledání, což odborníci označují jako kyberchondrii.
Problém tedy není samotná konzumace informací, ale to, co, kolik a jak často vyhledáváme. Jak již bylo zmíněno, již dávno se nebavíme pouze o zdravotních problémech, ale o širokém spektru informací z nejrůznějších oblastí. Přehnané vyhledávání se může týkat růstu kriminality, válek, vývoje technologií, klimatické krize nebo třeba zdražování či emisních povolenek a jejich dopadů. Každé téma, které v nás dokáže vyvolat emoce, se pro nás může stát potenciálním spouštěčem klidně až několikahodinového googlení s cílem najít klid a jistotu.
Problematická stránka nadměrného vyhledávání
Podívejme se na některé dopady z praxe, které zmiňuje i odborná literatura a které lze při nadměrném vyhledávání informací zaznamenat v běžném životě.
1. Pocit ohrožení a vyvolání stresu
Pokud neustále konzumujeme negativní informace, můžeme pociťovat ztrátu bezpečí a cítit se ohroženi, což vyvolává stres v našem těle. Ať už jde o naše vlastní vyhledávání nebo o to, že internet je navržen tak, aby nám při interakci s určitým obsahem generoval stále více podobného materiálu, v důsledku v nás vzniká pocit, že se kolem dějí šílené, hrozné a strašné věci. Přitom případy prezentované v médiích představují jen určitý a cílený výběr událostí. Všude kolem sebe pak můžeme vnímat katastrofické scénáře, které ale nikdy nemohou reflektovat komplexní realitu.
2. Množství času
Důsledkem upadnutí do vyhledávací spirály jsme schopni na internetu trávit neuvěřitelné množství času, a to i na úkor vztahů, domácnosti, práce, koníčků či sebepéče. Díky tomu může v extrému docházet například ke vztahovým konfliktům („Stále sedíš jen u toho počítače!“) nebo k zanedbání běžným povinností (pozdní příchod do práce, zanedbaný řád v domácnosti).
3. Zhoršení kvality spánku a zdraví
Čas před spaním je jedním z těch, kdy máme prostor vzít si telefon do ruky. Konzumace negativních zpráv v tomto čase může vyvolat stres, což ztěžuje usínání a může vést i k nočním můrám, kdy si mozek přehrává nově nabyté informace. Taktéž může mít vzniklý stres vliv na další části našeho zdraví, jako je imunita nebo trávení.
4. Přesměrování pozornosti
Pokud na internetu sledujeme především negativní věci, může se stát, že k nim budeme upínat pozornost i v reálném životě. V extrémních případech můžeme mít pocit, že svět není hezké místo a že nemá smysl cokoliv budovat a tvořit.
5. Nezdravý návyk
Vyhledáváním si můžeme také vytvořit nezdravý návyk, kdy se více a více spoléháme na online zdroje, a přestáváme nad věcmi kriticky uvažovat. Informace tedy sami nevyhodnocujeme jako pravdivé, či nepravdivé, ale naopak je přijímáme jako dané (řekl to přece Chat GPT!), a tak se dobrovolně vzdáváme kontroly nad situací a naší intuice. Je ale důležité si uvědomit, že například umělá inteligence až příliš zobecňuje, je nastavená, aby byla přehnaně opatrná, a umí občas i lhát a vymýšlet si.
Co když se mě tento problém týká?
Dobrá zpráva je, že ačkoliv žijeme v digitální době, dá se s tím pracovat!
Následující tipy nesou především informativní charakter a nenahrazují žádným způsobem terapii nebo odborné poradenství.
1. Uvědomění si situace
Prvním krokem je všimnout si, co vlastně na internetu děláte. Pokud zjistíte, že činnosti, které sledujete (a nejedná se o práci nebo objektivně důležitou věc), vám způsobují stres, žaludeční nevolnost nebo úzkost, položte si otázku:
„Je mi to ještě k něčemu užitečné? Nepřináší mi to nyní více starostí než řešení? Je to produktivní?“
2. Sledujte ztráty způsobené vyhledáváním
Jakmile si všimnete, že čas na internetu zasahuje do vašich dalších aktivit, odmítáte kvůli tomu čas s dětmi, partnerem, zanedbáváte ostatní povinnosti nebo třeba koníčky a sebepéči, tak je možná na čase se zaměřit na to, zda vám internet v tento moment více nebere, než dává.
3. Nastavte si limity
Moderní telefony umožňují ve svém nastavení časové blokace pro jednotlivé aplikace, které si sami můžete navolit. Pokud vnímáte, že váš čas na internetu je vyšší, než byste si přáli, můžete využít i této pomoci.
4. Pracujte s relevantními zdroji
Při přehnaném vyhledávání hledejte pouze ověřené a důvěryhodné zdroje, jako jsou například vědecké časopisy nebo lékařské portály. Některá diskuzní fóra mohou situaci jen prohlubovat a zvyšovat vaši úzkost.
5. Detox od vyhledávání
Zkuste takový malý experiment. Určitý čas nevyhledávejte informace o tématu, které vás stresuje a vyvolává ve vás pocit úzkosti. Můžete si to i sami pro sebe pojmenovat, například týden bez hledání symptomů nemocí nebo bez sledování zpráv o klimatické krizi. Sledujte, co se s vašimi emocemi během této doby děje a zda se u vás něco pozitivně mění, klidně i nějaká drobnost. Možná zjistíte, že vám vyhledávání nakonec zas tak moc nechybí.
6. Zkuste se na věci kolem sebe dívat „selským rozumem“
V dnešní době kolem nás probíhá spousta různých větších či menších změn, které se dotýkají či mohou dotýkat i našeho života. Učme se na ně dívat s nadhledem, logicky, bez emocí, nehledejme odpověď na otázku „co kdyby?“, ale učme se je vidět jako novou příležitost či výzvu.
7. Využijte víry jako svého zdroje
Pokud je pro vás víra součástí života, můžete ji využít ke zvládání nutkání hledat na internetu. Před tím, než půjdete něco hledat, se zkuste na chvíli zastavit a připomenout si krátce nějaký verš, žalm nebo modlitbu, a tím získat odstup.
8. Vyhledejte odbornou pomoc
Pokud zjistíte, že se vám nedaří ovládat potřebu vyhledávání na internetu a úzkost, stres nebo obavy přetrvávají či jsou dokonce větší, obraťte se prosím na odborníky. Jsou tady proto, aby vám pomohli!
Naše doba nás neustále vybízí k tomu, abychom hledali odpovědi – ideálně hned a na všechno. Jenže některé otázky potřebují čas, klid a lidskou blízkost. Pokud cítíte, že se v bludném kruhu vyhledávání ztrácíte, vězte, že nejste sami a že existuje pomoc. Odborníci, blízcí i víra mohou být tím pevným bodem, který vám pomůže znovu najít rovnováhu mezi světem informací a světem prožitků.
Zdroj: Psychology Today, iRozhlas, magazín Aktuálně, Česká spořitelna
