Smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem vyvolala začátkem roku ve veřejném prostoru poměrně bouřlivou diskusi. Církevní představitelé nezvládli téma připravovaného dokumentu předem konstruktivně otevřít a srozumitelně odkomunikovat jeho smysl a obsah, čímž vytvořili velký prostor pro obavy a pochybnosti. Pozornost se zvláště zaměřila na zpovědní tajemství v souvislosti s citlivou problematikou sexuálního zneužívání, s níž místní církev pořád zápasí – a na oficiální úrovni spíše prohrává.
Zatímco Senát i Poslanecká sněmovna smlouvu navzdory kritice schválili a veřejnost nyní čeká na její posouzení Ústavním soudem, platforma Dominikánská 8 uspořádala minisérii debat s názvem Dobře utajená zpověď. Pokusila se tak dát prostor jak otázkám a zkušenostem zezdola, které ve své naléhavosti nedolehly k zaangažovaným církevním představitelům, tak širšímu kontextu, který nejednou chyběl v sekulárních médiích.

Veřejná debata se totiž dotkla některých duchovních témat, která sice se samotnou „vatikánskou“ smlouvou souvisí jen okrajově, ale rozhodně si zaslouží větší prostor a pozornost. Tři debaty, z nichž každá nahlédla zpovědní tajemství z jiné perspektivy, moderoval dominikán Filip Boháč OP a nyní si je můžete poslechnout z archivu.
První debata se zaměřila na právní stránku věci. V dialogu církevního právníka Damiána Němce, který se osobně podílel na přípravě smlouvy a advokátky Martiny Houžvové, která pomáhá obětem sexualizovaného násilí, vyplynulo, že legitimním smyslem zpovědního tajemství je především vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se člověk může duchovnímu svěřit, a tak přijmout duchovní pomoc, podobně jako se klient svěřuje svému advokátovi, který mu nabízí právní služby.

K zneužití tohoto institutu naopak dochází, když není použitý pro dobro klienta, ale jako zástěrka na ochranu instituce. Vágně vymezené právní pojmy, které se do finálního znění smlouvy nakonec dostaly z technicistních důvodů, vytváří pro takové zneužití větší prostor. Je však možné mu významně předejít dovzděláním všech zapojených profesí, v první řadě soudců a soudkyň.
Ekumenicky otevřený rozhovor evangelického pastora Pavla Pokorného a dominikána Benedikta Mohelníka OP rozvinul různé aktuální aspekty teologie svátosti smíření, od níž je zpovědní tajemství v určité míře neoddělitelné. Jedním z důvodů je potřeba uchovat prostředí, které zpřítomňuje, že člověk je před Bohem odhalený a zranitelný, přičemž jen on sám za sebe má svobodu udělat krok k obrácení, k němuž ho zpovědník může jenom doprovázet.
Nutno však přiznat, že praxe svátosti smíření v současné církvi – katolické i evangelické – není v nejlepší kondici a hledají se způsoby, jak s touto svátostí prakticky zacházet, aby sloužila ku prospěchu věřících – dospělých i dětí – od rozlišení různých rovin vyřčeného přes potřebnou formaci zpovědníků až po vytvoření funkčních metodik.
Poslední debata umožnila srovnat vedle duchovních různé jiné profese, které se v praxi neobejdou bez profesního tajemství chránícího intimní prostor klientů. Svou zkušenost sdíleli kněz a terapeut Marek Drábek, vězeňská kaplanka Mlada Šipanová a školní preventistka Pavla Kindermannová.

I když sami dobře vědí, že nejsou dokonalí, dělají chyby a lidem v hraničních situacích mohou snadno ublížit, jako profesionálové mají povinnost vědět, co, jak a proč dělají. Musí být také schopni to jasně komunikovat, ať už v týmu, do něhož přináší specifickou perspektivu, nebo klientovi, jehož autonomii a zodpovědnost za vlastní život respektují. Jedna z klíčových dovedností je také poznat hranice své role a schopnost rozlišovat, k čemu slouží nástroje, které mají v této roli k dispozici.
Záznam debaty naleznete na YouTube nebo v podcastových aplikacích Spotify, SoundCloud a Apple podcasts. Platformu Dominikánská 8 můžete také sledovat na sociálních sítích Facebook, Instagram a X.
Autorka: Zuzana Matisovská