Jak mají církve reagovat na populismus, společenskou polarizaci, politické zneužívání náboženství a rostoucí nedůvěru v demokratické instituce? V rámci platformy Dominikánská 8 jsme odstartovali novou sezónu „předvolební“ debatou Prosadíme to! O vztahu náboženství a politické moci diskutovali Veronika Gulášová, Tomáš Koblížek, Petr Jan Vinš a Veronika Sedláčková.
Náš původní záměr navázat před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny na debatu Prohloubit demokracii z roku 2022 nad číslem revue Salve 1/2021 o populismu doplnilo nakladatelství Biblion bezprostředním vydáním knihy Ježíš a mocnosti od anglikánských biblistů N. T. Wrighta a Michaela F. Birda. O tom, že se nejedná o vyfabulované téma, jsme se rovněž mohli přesvědčit v přímém přenosu týden před debatou, když při příležitosti zádušní mše za zastřeleného Charlieho Kirka zaplnili Týnský chrám čeští politici, kteří mají blízko k extrémismu.
„Vyvolalo to zajímavý optický klam. Ne že by extrémističtí politici vstoupili do kostela, ale kostel vstoupil do politiky – stal se součástí politické kampaně,“ komentuje událost filosof jazyka Tomáš Koblížek, který se zabývá také tím, jak se nenávistné postoje a dezinformace maskují za různé etablované formy – náboženství, vědy nebo humoru. „Jedním z důsledků je, že jsou ty postoje hůř kritizovatelné a odolnější,“ což ilustruje na příkladu, že sám by měl problém jít demonstrovat před zádušní mší.
Víra samotná přitom podle Veroniky Gulášové přímo nerozhoduje o politickém názoru. „Rozlišuji církev a konzervativní politické strany. Myslím si, že jsou to dva rozdílné světy,“ říká. Sama je věřící a jako poradkyně pro veřejný prostor spolupracovala mj. na kampani slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, jejíž podporu označil v roce 2019 trnavský arcibiskup Ján Orosch za těžký hřích. Od církve by spíše než politické poradenství a názor na všechno očekávala, že se bude věnovat konkrétním lidem v regionech.
„V každé jednotlivé církvi nacházíme celou škálu názorů na nejrůznější politická a společenská témata,“ myslí si Petr Jan Vinš, který do roku 2024 působil jako generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice. Ve své funkci se opakovaně setkal s bulvární snahou médií nasvítit v rámci veřejné debaty jenom určitý segment křesťanství, nejčastěji pravicový a konzervativní, zosobněný ve vysloužilých personách české katolické hierarchie. „Hledá se čím větší divnost,“ popisuje, i když nepopírá, že část církve tomuto tlaku nadbíhá ve snaze využít platformu k sebevyjádření a odpovědět na poptávku mediálního prostředí po extrémním hlasu. Exponované výstupy kardinála Dominika Duky však podle něj nejsou reprezentativní – ani formálně, jelikož je dávno v důchodu, ani obsahově, protože ze zmíněné pestré škály dávají vyznít jenom několika temným tónům.
Diskutující se však shodli na tom, že určité rizikové faktory, které dělají církevní prostředí zranitelnější vůči dezinformacím, populismu a nenávistným projevům, přece jen existují. „Církev je posetá autoritami,“ poukazuje Koblížek na jeden z nich. „Když někdo s autoritou začne říkat věci, které padají do tady toho ranku, tak to má velký vliv.“ Podle Vinše k tomu přispívá také mentalita uzavřené pevnosti. „Věřící lidé jsou konfrontováni s tím, že svět přestává být automaticky křesťanský, (…) v části církevního spektra je tendence se semknout,“ říká a vysvětluje, že apriorní nepřátelské nastavení vůči společnosti vyšlapává cestu antisystémovým a konspiračním narativům.
Gulášová vnímá jako problém konformismus a nízké sebevědomí jednotlivců v rámci tradiční slovenské společnosti. „Jakmile je v komunitě přítomný určitý názor, ať už je jeho nositelem duchovní ve farnosti nebo nějací lidé, kteří jsou hlučnější, ostatní mají mnohdy strach se projevit jiným názorem. Možná si něco pro sebe myslí, ale raději jsou s proudem, protože tak je to bezpečnější.“
Audio a video záznam debaty naleznete v archivu na webu Dominikánská 8 nebo přímo na kanálu YouTube a na podcastových platformách Spotify, Apple Podcasts a SoundCloud.
Autorka: Zuzana Matisovská
