V Týdnu bez filtru se tentokrát rozproudila debata o tom, jak pracovat s nesouhlasem ve veřejném prostoru. Jako konkrétní a aktuální příklady posloužily tři situace – hate speech v případu Filipa Turka, politické argumentování Bohem a pozdvižení nad obřadem v Neratově.
„Ten důvod je v tom, že většinou zpracováváme takové věci zkresleně. Často máme tendenci obhajovat osoby a názory, které souzní s našimi hodnotami, a naopak máme přednastavený více konfrontační styl vůči těm, kteří našim hodnotám neodpovídají. To dokáže udělat opravdu hodně,“ vysvětluje politolog Tadeáš Celý, který působí na Aarhuské univerzitě v Dánsku, proč část společnosti obhajuje nenávistné projevy kandidáta na ministra zahraničí Filipa Turka. „V tomto ohledu je obecněji zajímavý koncept tzv. Overtonova okna,“ dodává redaktorka Týdne bez filtru Anežka Jakubcová. „Ten popisuje škálu přijatelnosti myšlenek a názorů v dané společnosti. To, co je přijatelné, není fixní, ale v čase se dynamicky mění.“
Vlna vyhrocené a výbušně negativní komunikace na sítích ovšem neodráží společnost. „Takové afektivní komunikace se dopouští asi jen 1 % aktivních uživatelů těchto sítí,“ vysvětluje Celý, která se dlouhodobě zabývá polarizací veřejného mínění v Evropě. Problém spíše vidí v odcizení politiky velké části společnosti, a to v důsledku snížení kvality politické diskuze. „Tato masa lidí potom často volby rozhoduje, nejednou se rozhodnou pro volbu extrému,“ dodává.
Obhájení politického kroku odkazem na „Boží vnuknutí“
Diskutující dále rozebírali, jak víra ovlivňuje politiku, když se její představitelé odkazují na Boha. Nedávno k tomu došlo při změně slovenské ústavy, kdy se jeden z poslanců Marek Krajčí, který nakonec překvapivě hlasoval pro změnu, odvolal na údajné „Boží vnuknutí“. „Něco takového nelze rozporovat, ale problém je právě v tom, že takové tvrzení úplně zamezuje diskuzi. Zvolený politik má obhajovat svoje názory fakticky a musí formulovat názor tak, aby se dal rozporovat. Do takového obhajování prosím fakta a srozumitelnost,“ komentuje to Anežka Jakubcová.
„Víra se instrumentalizuje v politice docela často, stačí si vzpomenout na tisk a prodej Biblí, do kterých byla přidávána americká ústava, což provozoval před volbami Donald Trump,“ upozorňuje Celý. Poukazuje na zásadní rozdíly mezi zeměmi s katolickou a protestantskou tradicí a zdůrazňuje, že argumentace Bohem v prostředí, které si zakládá na sekularismu, ztrácí jak logickou, tak morální oporu.
Údajná hereze v katolickém kostele v Neratově
Třetím tématem se stala vlna kritiky na sociálních sítích, kterou vyvolal obřad stejnopohlavního páru. Ten proběhl v září pod vedením pastora Českobratrské církve evangelické v neratovském kostele se svolením tamního faráře Josefa Suchára. „Ještě za Dominika Duky měl Josef Suchár biskupské povolení propůjčovat kostel v Neratově i jiným církvím. Když se stal biskupem Jan Vokál, toto povolení nestáhl. Čili farář Suchár rozhodně nejednal v rozporu se svými nadřízenými,“ vysvětluje Anežka Jakubcová.
Rozvedla, že i v katolické církvi je od roku 2023 jisté žehnání neregulérním párům po citlivém zvážení možné. Vysvětlila, jak probíhalo předvolání Suchára k biskupu Janu Vokálovi a spolu s politologem Celým předložili své tipy, jak kultivovaně vyjadřovat nesouhlas na sítích i ve veřejném prostoru. Jeden z tipů politologa Celého zní: „Promyslete si vámi plánovanou reakci. Jestli není v nějakém ohledu závadná. Jestli nepovede k ještě větší škodě.“ Debatu moderoval Martin Strašák.
Více v nejnovějším Týdnu bez filtru.
Autor: Martin Strašák
