Dnešní demokracie čelí řadě výzev – nedůvěře, apatii, polarizaci a populismu. Tyto problémy ukazují, že nejsou dostatečně naplňovány demokratické ideály. Není náhodou, že větší participace účastníků na společné věci, o níž jde synodalitě, je zároveň výzvou pro demokratické společnosti.
Demokracie se vyprazdňuje. Odpovědí není ještě prohloubení demokracie – zlepšení její kvality zapojením širšího spektra hlasů, větší účasti občanů na správě věcí veřejných a posílení hodnot, na kterých stojí. Tento proces se nazývá demokratizace demokracie.
Demokratické instituce nemohou fungovat v prostředí, kde je politická apatie, kde občané ztrácejí víru v to, že jejich účast může něco změnit. Proto je klíčové, aby se v naší společnosti podporoval kultivovaný přístup k politické účasti, který jde nad rámec pouhého volebního dne. Demokratizace demokracie znamená prohloubit naše demokratické procesy a instituce tak, aby zahrnovaly širší spektrum hlasů a zároveň umožňovaly konsenzus.
Vedle demokratických institucí potřebujeme demokraty – jednotlivce, kteří věří v hodnoty liberální demokracie, respektují vládu většiny, chrání práva menšin a participují na správě věcí veřejných. Demokracie nejsou jen volby. V demokratické společnosti musí existovat prostor pro kritiku a debatu – v parlamentu i médiích. Především však svobodné a spravedlivé volby nemohou probíhat v nesvobodném prostředí, potřebujeme média, která občanům zprostředkují pravdivé informace pro tvorbu názoru a rozhodnutí. Algoritmem manipulované informace jsou stejnou hrozbou jako dezinformace.
Demokracie žije dialogem
Diskuse o podobě a směřování naší demokracie nesmí být vyhrazena pouze elitám. Občané musí být její nedílnou součástí – různými způsoby a na různých místech. Jak zdůrazňoval americký politolog John Dewey, demokracie není jen forma vlády, ale způsob života, kde se co nejvíce lidí musí podílet na rozhodování a dialogu o věcech veřejných. Tento dialog musí probíhat ve školách, pracovních kolektivech, sportovních klubech, církvích, různých spolcích i doma u kuchyňského stolu.
Dialog a konsenzus jsou základem demokracie. V mnoha zemích existuje formální rámec pro demokratický dialog a hledání konsenzu – demokratické inovace, jako jsou participativní rozpočty nebo občanská shromáždění. Demokratické inovace podporují aktivní zapojení občanů do všech fází rozhodovacích procesů. Například v Irsku pomohla občanská shromáždění dosáhnout konsenzu v otázkách, které celá desetiletí hluboce rozdělovaly irskou společnost, a obnovit víru občanů v demokracii. V České republice občanská shromáždění zatím nejsou běžná, ale mohla by sloužit jako místo, kde diskutujeme a nacházíme konsenzus i v tématech, která nás hluboce rozdělují.
Empatie jako základ demokratického dialogu
Zásadními podmínkami demokratického dialogu jsou důstojné prostředí respektující názorové rozdíly, relevantní a srozumitelně prezentované expertní informace, ochota naslouchat argumentům expertů i ostatních občanů, vůle k hledání a nalézání konsenzu, a především empatie a snaha pochopit život druhých, který nám osobně může být cizí.
Na cestě k demokratizaci demokracie musí být naším společným cílem prohloubení vzájemné empatie. Empatie je nezbytná pro porozumění odlišných perspektiv, pro vzájemnou úctu a důvěru, bez nichž není možný dialog a spolupráce v žité demokracii. Jako demokraté žijeme demokracii s těmi, s nimiž sdílíme hodnoty, ale i s těmi, s nimiž nesouhlasíme. Jako demokraté žijeme demokracii ne v den voleb, ale každý den. Demokracie potřebuje demokraty hledající a nalézající konsenzus.
Cílem demokratizace demokracie je vytvoření aktivní občanské společnosti, kde je politická angažovanost považována za samozřejmou součást každodenního života. Společnost, kde má každý příležitost účastnit se rozhodovacích procesů nejen u volebních uren, ale i v komunitních diskusích – ve spolcích, v církvi, v hospodě i u kuchyňského stolu. Tyto diskuse formují veřejné názory, identifikují problémy a podílejí se na jejich řešení. Demokratický dialog a demokratická každodennost stojí na hodnotách empatie, tolerance k odlišnostem, respektování práv menšin, závazku k pravidlům právního státu, a ochotě dosahovat konsenzu.
V demokratické každodennosti jsou občané aktivními účastníky politických procesů a rozhodnutí, která ovlivňují jejich životy. Je zásadní, aby občané cítili, že jejich názory jsou slyšeny a že oni sami mají reálnou možnost podílet se na formování politických rozhodnutí. Stejně důležité je však pochopit, že v demokracii nejde o to, aby každý vždy vyhrál. Demokracie je jako koncert – různé skladby dávají vyniknout různým nástrojům, ale demokracie může fungovat jen jako kompletní orchestr. Sliby, že každý může získat vše, po čem touží, bez dopadu na celek a ostatní, jsou populistickou chimérou.
Demokratické inovace
Demokracie potřebuje inovace – nové nástroje a instituce. Mezi tyto inovace patří například participativní rozpočtování nebo různé typy občanských fór. V řadě zemí, od Brazílie přes Irsko po Německo, se tyto mechanismy již po více než tři desetiletí ukazují jako efektivní v překonávání politické apatie a obnovování důvěry občanů v demokratické procesy.
Participativní rozpočtování je nástroj původem z brazilského Porto Alegre, který dává občanům konkrétní moc ovlivňovat rozvoj svých komunit a tím se posiluje pocit sounáležitosti a odpovědnosti za veřejné záležitosti. V České republice jsou participativní rozpočty využívány především na lokální úrovni od roku 2014. V roce 2020 byly participativní rozpočty realizovány již ve 238 obcích. Na předních příčkách v míře zapojení občanů je Golčův Jeníkov, kde se do participativního rozpočtování aktivně zapojuje 13 % občanů. Největší procento rozpočtových prostředků, o nichž rozhodují občané participativním rozpočtováním, má Praha Troja s více než 3 % celkového rozpočtu.
Demokratické instituce mohou propojit občany a existující instituce od lokální po národní úroveň vytvořením prostoru pro otevřený a informovaný dialog a hledání konsenzu. Jedním z nejlepších případů je nová německá iniciativa Ahoj, parla- mente, jejímž cílem bylo posílit vztah mezi poslanci a jejich voliči. Projekt zapojil 18 poslanců a poslankyň a 412 náhodně vylosovaných občanů šesti volebních obvodů. Od ledna 2023 do června 2024 organizoval tzv. okrskové dny – diskuse o sedmi politických tématech – například jak obnovit důvěru v politiku. Účastníci byli k vybrané problematice informováni experty. Tím se podpořil věcný dialog a vzájemné porozumění mezi politiky a občany. Externí hodnocení potvrdilo, že projekt zvýšil důvěru občanů v demokracii, motivoval účastníky k většímu zapojení a přispěl k posílení demokratické odpovědnosti poslanců a poslankyň.
Příklad z Německa podtrhává důležitý fakt – demokratické inovace mohou demokratizovat demokracii, pouze pokud posilují instituce zastupitelské demokracie. Zavedení nových participativních mechanismů bez odpovídajícího propojení s existujícími institucemi naopak vede k rozpadu důvěry v instituce i demokracii jako takovou. Demokratické inovace potřebují občany ochotné se účastnit politického života a politiky ochotné jejich doporučení realizovat.
Příkladem promarněné šance na demokratickou inovaci, jíž se občané účastnili, ale politikové jejich doporučení nerealizovali, je francouzská Velká národní debata. Tu v roce 2019 svolal prezident Emmanuel Macron v reakci na celonárodní protesty Žlutých vest proti rostoucím nerovnostem a odtržení politiků od každodenní reality života občanů v roce 2018. Velké národní debaty se od ledna do dubna 2019 na více než 10 000 lokálních setkáních zúčastnilo přibližně 500 000 občanů.Jejich doporučení, která měla být základem reforem, však dodnes leží v Elysejském paláci a francouzském parlamentu. Navzdory vysoké účasti a očekávání nebyla téměř žádná doporučení realizována. Důvěra občanů v politiku a změnu dále klesla. Krize francouzské demokracie se dále prohloubila.
Závěrem
Demokratické inovace nejsou pouze nástroji pro řešení aktuálních problémů, ale také investicí do budoucnosti – do silnější, spravedlivější a odolnější demokracie. Pomohou nám společně čelit výzvám, které nám současný politický a společenský kontext přináší. Zajistí, aby naše demokracie byla živým a dynamickým systémem, který odpovídá potřebám a touhám občanů 21. století. Demokratizace demokracie spočívá v budování důvěry a v posilování existujících institucí otevřeným dialogem a nalézáním konsenzu. T.G.M. podtrhoval, že demokracie potřebuje demokraty. Lze jen dodat, že živá demokracie potřebuje demokraty – občany a politiky, kteří ji žijí nejen ve volební den, ale každý den.
doc. PhDr. Petra Guasti. M.A.,PhD., působí na Fakultě sociálních věd UK. Text vychází z příspěvku proneseného na konferenci Forum dialogu, která proběhla v listopadu 2024 v Emauzích.
Autorka: Petra Guasti
Zdroj: Časopis Universum
