Sociální sítě hrají stále větší roli ve veřejném prostoru, a to nejen jako zdroj informací, ale i jako nástroj manipulace. „Rostoucí hrozby zahraničního ovlivňování a úmyslného narušování veřejných debat představují přímou výzvu pro naši stabilitu a suverenitu,“ varují signatáři dopisu Evropské komisi. Kde končí svoboda projevu a začíná boj proti dezinformacím?
Přestože se zdá, že obecně mají sociální sítě menší dopad, než jak to vypadá, mohou sehrát významnou roli v rozhodování voličů, kteří se rozhodují na poslední chvíli. A velikost tohoto segmentu voličů v posledních letech nabývá na významu.
„Rostoucí hrozby zahraničního ovlivňování a úmyslného narušování veřejných debat při klíčových volebních akcích představují přímou výzvu pro naši stabilitu a suverenitu,“ uvádí se v dopise. Signatářské země požadují přísnější vynucování unijní regulace obsahu webů a vytvoření orgánu pro odhalování a potírání manipulací a dezinformací.
Podle nich by Evropská komise měla „plně využívat páku“, kterou jí dává norma s názvem Akt o digitálních službách. Ten ukládá velkým internetovým sítím, jako je Facebook, X nebo TikTok, aby bránily šíření nenávistných, rasistických či xenofobních příspěvků a upozorňovaly na úmyslně šířené dezinformace.
V případě Česka je situace o to složitější, že zákon o digitální ekonomice navazující na zmíněný Akt je sice od loňského léta v Poslanecké sněmovně, ale poslanci nejsou s to ho projednat. Opozice tvrdí, že evropské nařízení příliš omezuje svobodu projevu, podle autorů zákona je to ale nesmysl. Nové evropské nařízení se zaměřuje na platformy, nikoli na uživatele. Funguje podle hesla: co je nelegální off-line, musí být nelegální i on-line.
Najít křehkou rovnováhu mezi svobodou projevu, která je prvořadá, a bojem proti zneužívání, které ohrožuje základní práva nebo demokracii, tedy například narušuje volby, šíří dezinformace nebo ohrožuje nezletilé, není jednoduché. Cílem nařízení není cenzurovat, ale zajistit rychlou reakci v případě zneužití platforem, tedy možnost nahlásit nelegální obsah a v případě závadného obsahu dosáhnout jeho rychlého odstranění. Dalším cílem je ochrana spotřebitelů před nekalými obchodními praktikami a zneužíváním osobních dat.
Nová „informační média“
Hlavní snahy ovlivňovat veřejné mínění a vytěžovat osobní údaje prostřednictvím digitálních platforem pocházejí z Ruska a Číny, o vliv ale usilují i jiné země a velcí aktéři, mj. Elon Musk. Nejde přitom jen o známé sociální sítě a nákupní portály. Například spolupracovníci Elona Muska v minulých měsících kontaktovali v Itálii ředitele profilů platformy Welcome to Favelas (@welcometofavelas_4k).
Sám Elon Musk během volební kampaně Donalda Trumpa prohlašoval: „Teď jste média vy.“ Co tím přesně myslel, se ukázalo záhy, v lednu na setkání v Silicon Valley, kde prohlásil: „Budoucnost je občanská žurnalistika. Tady můžete slyšet skutečné odborníky v oboru a jiní odborníci v jakémkoli odvětví mohou na zprávy reagovat a upřesňovat je. Takže pokud někdo řekne něco chybného nebo něco, co vyžaduje kontext, můžete ho přidat.” Muskova vize občanské žurnalistiky vychází z přesvědčení, že profesionální novináři i tradiční média jsou zaujatá, nepravdivá a nespravedlivá.
Welcome to Favelas je známé jako syrové a nefiltrované médium, většinou sdílí krátká videa s popiskami. Administrátoři shromažďují příspěvky od lidí a pak se rozhodují, zda je zveřejní nebo ne. Tento přístup ovšem mnohdy působí zmatek, protože nikdo nekontroluje zdroje, neověřuje pravdivost zveřejňovaného obsahu.
„Welcome to Favelas dokonale odráží Muskovo smýšlení o médiích a budování nového systému, kde neexistují žádná pravidla ani etický kodex, který je třeba dodržovat. Stačí, že obsah poskytuje pocit, že autor je svědkem skutečných událostí,“ konstatuje Benedetta di Placido z Univerzity Sapienza v Římě. Tradiční média naopak fakta ověřují a zkoumají důvěryhodnost zdroje, zároveň si ale vybírají, co zveřejní. A nevyhnou se tedy kritice, že se té či oné události dostatečně nevěnovala. Alarmující je, že Muskovi lidé nejspíš nekontaktovali jen tuto platformu a jen její italské vedení.
Transparentnost digitálního světa
Ať už si občanská žurnalistika najde své místo na slunci nebo ne, je zřejmé, že koncepce, co je nelegální off-line, je nelegální on-line musí být dotažena do důsledků, a že tedy musí zohlednit specifika digitálního světa. Nestačí, aby se lidé mohli zapojit do digitálního veřejného prostoru na základě čestného prohlášení, že mají právě jednu stránku s jedním jménem a jednou fotkou. Musí být povinni používat své pravé jméno a reálné fotografie.
Dále pak musí provozovatelé platforem umožnit přístup k nastavení algoritmů akademické sféře a příslušným kontrolním orgánům. Bez prosazení těchto jednoduchých pravidel budou evropská nařízení i navazující zákony bezzubé.
Autor: Josef Beránek
Zdroj: Universum
