Americký prezident Donald Trump se profiluje jako ochránce života, zastánce pro-life politiky, mírotvůrce a zastánce tradičních hodnot. Jeho kroky směřující k zastavení humanitární péče i velkým církevním charitám, však naznačují spíše opak a můžou vést k úmrtí lidí tam, kde se financování pomoci nepovede nahradit z jiných zdrojů. „Skutečnost, že někteří odmítají nebo zesměšňují charitativní dílo milosrdenství mě přesvědčuje, že je nutné vrátit se zase k počátku a znovu si přečíst evangelium,“ říká k tomu papež Lev XIV.
Iniciativa konzervativního think-tanku The Heritage Foundation známá jako Projekt 2025 prosazuje mimo jiné využívání federálních pravomocí k ochraně nevinného života. Jak však ukázaly hned první kroky Donalda Trumpa, ochrana života se nestala jeho prioritou. Jedním z prvních opatření bylo pozastavení financování zahraniční rozvojové pomoci (USAID) a poté její uzavření.
Byla to právě nadace The Heritage Foundation, která útočila na USAID, pro údajné šíření „destruktivní ideologie“ a velké plýtvání peněz. Ve skutečnosti jí totiž nešlo o záchranu lidských životů, ke které USAID pomocí svých programů významně přispívala, ale o prosazení co nejpřísnější restrikce potratů.
Na dopady nesoucí zrušení této pomoci upozorňuje také biskup Anthony Taylor z Little Rocku ve státě Arkansas, který působil po dvě funkční období v radě ředitelů katolické humanitární agentury Catholic Relief Services, jednoho z největších příjemců podpory z USAID. Z vlastní zkušenosti poznal negativní dopady ukončení tohoto financování.
„Toto je otázka ochrany života (pro-life),“ píše biskup v diecézních novinách, „a zůstane jí tak dlouho, dokud budou miliony lidí žít životy uvězněné v bezvýchodných podmínkách a dokud budou země, které mají prostředky, odmítat pomoci.“
Stopka financování může stát lidské životy
Ukončení financování rozvojové pomoci vedlo k zastavení zdravotnických programů v Afganistánu a k zániku mnoha dalších programů zaměřených na boj s podvýživou a na účinná preventivní opatření. Nedávno publikovaná studie v lékařském časopise The Lancet zveřejnila odhady počtu dodatečných úmrtí, ke kterým by mohlo dojít do roku 2030. Uvádí nejméně 9,4 milionů dodatečných úmrtí, z toho přibližně 2,5 milionů dětí mladších pěti let, pokud bude pokračovat nynější omezené financování.
Škrty navíc chystají i některé další evropské země. Koordinátor studie David Rasell říká, že rozvojová pomoc patří mezi nejúčinnější prostředky v oblasti globálního zdraví a v poslední době zachránila velké množství životů.
O mnoha negativních dopadech zrušeného financování hovoří také pracovníci katolických charitativních organizací působících v nejchudších zemích. Omezení prostředků také palčivě pociťují v uprchlických táborech v Libanonu, Sýrii a Jordánsku a na dalších místech, například Caritas Bangladéš musela propustit zaměstnance a zastavit poskytování všech svých služeb v táborech pro Rohingy. Charitativní organizace se samozřejmě snaží získat prostředky z dalších zdrojů a nahradit vypadlé financování. Zrušení USAID však proběhlo ve velmi krátkém časovém období a nebylo možné jej zdaleka plně nahradit jinými prostředky.
Objem poskytované zahraniční pomoci činil zhruba jedno procento federálního rozpočtu USA. Pokud by úsporná opatření byla prováděna s ohledem na ochranu lidského života, nemohla by být provedena způsobem, jakému dal Trump zelenou. Vyžadovalo by to daleko delší horizont, včasné upozornění dotyčných organizací a ponechání prostoru pro restrukturalizaci poskytovaných služeb.
Strategie globálního zdraví
Americká vláda představila loni v září program s názvem America First Global Health Strategy, který je však založen na uzavírání bilaterálních dohod. Odborníci však upozorňují, že se jedná o chybnou strategii, protože není v kapacitách jednotlivých států vybudovat dostatečnou infrastrukturu a účinná řešení zahrnující výzkum, technologie, data a monitorování. To lze úspěšně zajistit pouze v rámci mezinárodní spolupráce.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio představil nový přístup jako upřednostňování obchodu před pomocí, příležitostí před závislostí a investic před asistencí. Kritizoval dřívější systém, které činí příjemce závislými na pomoci. Nová strategie však nepovede ke zlepšení, právě naopak. Vyhodnocuje totiž rizika podle populistických zásad nikoliv podle skutečných rizik, vypouští například klimatická rizika a dětské vakcíny.
Ochrana života nespočívá v destrukci systému, který účinně pomáhal na mnoha místech světa, a v jeho nahrazení ideologií sledující vlastní politické zájmy, jak nyní vidíme v politice USA, která se schovává za pro-life, ale jedná proti životu.
Tuto strategii kritizuje také papež Lev XIV. v apoštolské exhortaci Dilexit te, když píše: „Skutečnost, že někteří odmítají nebo zesměšňují charitativní dílo milosrdenství, jako by to byla posedlost několika jednotlivců, a ne palčivá podstata poslání církve, mě proto přesvědčuje, že je nutné vrátit se zase k počátku a znovu si přečíst evangelium.“
