Debata o Green Dealu a ochraně klimatu rozděluje společnost. Někteří ji vnímají jako nutný krok k záchraně planety, jiní ji odmítají jako ideologický projekt plný zákazů a regulací. Jak by měl k těmto otázkám přistupovat křesťan? Bible sice o Green Dealu mlčí, ale nabízí principy, které mohou pomoci hledat správný postoj.
V poslední době přibývají v evropském veřejném prostoru výhrady vůči politice nazývané anglickým termínem Green Deal. Do boje proti tomuto směřování politiky nakonec hlasitě vytáhl i nový americký prezident. Jde v ní o dominanci ekologických témat, zejména ochrany klimatu. Výhrady poukazují na několik zásadních skutečností, zejména na to, že klíčovým problémem klimatu není rostoucí obsah oxidu uhličitého v atmosféře. Že i když určitou roli hraje, evropské země přispívají k jeho emisím méně než deseti procenty z celkového objemu tohoto plynu produkovaného lidskou populací, a že i ten celkový objem začne být zanedbatelný, pokud se probudí sopečná činnost. Lidem rovněž vadí, že se tato politika prosazuje zákazy, které nestojí na racionálních argumentech, ale na ideologii a na pocitech voličů.
Jaký postoj k těmto názorům zaujmout, pokud chceme respektovat biblické normy, když Bible sama o Green Dealu celkem pochopitelně mlčí? Inu, hledat principy, Bible nemluví o mnoha skutečnostech dnešní doby, pokud ale jde o zásady, zdá se mi, že pokrývá všechno potřebné.
Jaký postoj k ochraně klimatu a životního prostředí tedy vůbec zaujmout? Především se k němu přihlásit. Stvořený svět je Božím dílem i majetkem, jako lidé máme být jeho správci, kteří ho spravují ne pro sebe, ale pro Pána Boha! Současné spojování ekologických témat s pohanským myšlením je důsledkem fatálního selhání církve v minulosti, která na péči o Boží stvoření pozapomněla.
To druhé, nezapomínat přemýšlet. A dát si tu práci získávat relevantní informace. Ony jsou dostupné i dnes, jen to stojí čas, námahu a někdy i trochu peněz. Ono na poznání dost záleží a jeho získání chce čas. Biblická kniha Přísloví upozorňuje: Bez poznání nemůže být nikdo dobrý a kdo je zbrklý, hřeší. Určitě není rozumné pracovat s údaji dostupnými zadarmo na internetu, pokud si je nemůžeme nebo neumíme propojit s jinými informačními zdroji a zhodnotit jejich relevantnost. Mnohem vhodnějšími zdroji jsou recenzované časopisy, kde každý článek prochází revizí dalšími odborníky a kde se hodnotí nejen výsledky, ale i metodika, kterou bylo výsledků dosaženo.
A za třetí (víc toho otevírat nebudu, i když by bylo o čem mluvit): Zvažujme hodnotu praktických kroků. Opravdu jsou rozumné? Jeden příklad: Oxid uhličitý nějakou roli v oteplování klimatu určitě hraje. Co s tím jako lidstvo děláme? Snažíme se omezit jeho produkci. Je to to jediné, co můžeme dělat? A je to to nejrozumnější? Nemyslím. Jde o restrikci, a ta je nejjednodušší a navíc líbivá. Tento oxid se ale do atmosféry dostává i jinak než lidskou činností, tam jsou restrikce k ničemu. Druhou možností je ovšem posílit jeho odbourávání, podpořit a rozšířit planetární vegetační kryt. A zlepšit jeho kvalitu, například rozšířením plochy lesů a zvýšením jejich stáří.
Tento obrat od omezování negativ k podpoře toho, co je přínosné, odpovídá postupu Boží výchovy, jak ji v Bibli potkáváme. Kdysi na počátku byla zásadním úkolem eliminace zla, pohanských představ, zvyklostí, praktik. A v té staré době i pohanských národů. Evangelium už je zásadně jiné, nezpochybnitelně ukazuje, že Pánu Bohu jsou milé všechny národy, že stojí o každého člověka. Ano, bojovat proti zlu je třeba, zejména proti vlastnímu zlu, které si nosíme každý sám v sobě. Ježíš ale mluví o tom, že i když všechno zlo vyženeme, pokud ho nenahradíme dobrými věcmi, stejně se nám vrátí, a bude to horší než předtím.
Když apoštol Pavel radí křesťanům ve městě Filipy, jak dobře žít, píše jim: Přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. Přemýšlejte, tedy nedejte jen na pocity, pracujte s věcnými argumenty. Udělejte si v hlavě pořádek a soustřeďte se na věci dobré; ty zlé pak už nenajdou místo, kde se uchytit. A diskutujte, nezůstávejte se svými názory sami, to většinou vede do slepých uliček.
Za Rádio 7: Petr Raus
