V dobách válečného konfliktu se otázky ohledně víry v Boha bezprostředně dotýkají jak civilního obyvatelstva, tak samotných vojáků. Víra v Boha či ve vyšší moc pomáhá překonávat strach. Nedílnou součástí každého vojenského útvaru je proto služba vojenského kaplana.
Podle průzkumu Čemu Češi věří z roku 2021 agentury STEM/MARK věří 69% lidí v Boha nebo vyšší moc. Ve složitých životních situacích se počty věřících zvyšují a upevňují se otázky víry u občasných pochybovačů. Mnoho církví pomáhá civilnímu obyvatelstvu, otevírá své kostely a modlitebny, kde jsou všichni vítáni.
„Víra by nás měla vést k pomoci všem, kteří to potřebují. Kéž by z nás tato strašná válka udělala lepší lidi. Měli bychom se zamyslet, na čem v životě záleží a uvědomit si hodnotu lidského života,“ říká kpt. Tomáš Harastej, vojenský kaplan 15. ženijního pluku Bechyně.
Vojenský kaplan je součástí osobního štábu velitele útvaru. Je jeho poradcem zejména v oblasti etiky, lidských a morálních hodnot, a mezilidských vztahů. Osobně se účastní výcviku, slavnostních nástupů, pietních aktů, pořádá bohoslužby i etické semináře, vede osobní rozhovory.
Jde především o službu naslouchání a spoluprožívání radostí i starostí ve vážnosti k osobnímu tajemství každého, kdo se kaplanovi svěří. „Vojenský kaplan je tu pro každého, nejen pro věřící, ale pro každého vojáka a jeho rodinu. Kterýkoliv voják má právo a možnost kaplana vyhledat, svěřit se mu, či ho požádat o pomoc,“ dodává Tomáš Harastej.
K otázce, zda může vzít věřící do ruky zbraň, najdeme v Bibli mnoho příkladů. Lidé i v biblických příbězích umírali v boji a Bible tuto věc neodsuzuje. Víra v Boha tedy samotným vojákům v boji nebrání a zabití v boji se nepovažuje za vraždu.
„Zde je však třeba dávat velký pozor, protože původním záměrem Boha nebylo zabíjení, války a utrpení. Bůh dal každému člověku svobodné rozhodnutí, zda bude konat dobré či špatné věci,“ vysvětluje Juraj Turóci, ředitel křesťanské organizace Maranatha pohled na situaci z hlediska víry.
Ještě před vstupem do armády, i v průběhu vojenského působení, by si měl člověk umět odpovědět na otázku, zda je připravený použít zbraň. Ve výcviku samotném je množství důležitých věcí. Jednou z nich je vojenský dril. Jde o to, že voják určitou věc opakuje pořád dokola. Když člověk stejnou věc udělá stokrát a vícekrát, dělá ji potom již automaticky.
„Když se voják dostane do ´ostré´ akce, měl by jednat automaticky jako stroj. Nemůže v tu chvíli přemýšlet, zda je pro něj etické zabíjet. Ohrozil by ostatní členy jednotky. V armádě není člověk sám za sebe, jde o týmovou záležitost, kde spoléhá jeden na druhého,“ vysvětluje vojenský kaplan.
Aktuální dění na Ukrajině sledují všichni, i lidé v naší armádě. „Velká vlna solidarity je především s civilním obyvatelstvem, které je v oblastech, kde se válčí. Násilí páchané na ženách, dětech a civilním obyvatelstvu by mělo být v normálním světě tabu“ osvětluje Tomáš Harastej náladu vojáků v jeho útvaru.
„Každá válka je špatná a když je zasažené civilní obyvatelstvo, je to ještě horší. Hodnota lidského života je ve všech končinách našeho světa stejná. Věřím, že tato solidarita vydrží dlouho a že nás neopustí ani v okamžiku, kdy půjde na úkor našeho ekonomického či jiného pohodlí.“ Juraj Turóci k tomu dodává: „V Bibli se dočteme, že zlo jednou definitivně skončí a natrvalo zavládne věčný klid a mír. Těším se na ten okamžik, kdy se tato slova naplní.”
Redakčně upraveno
