Tři američtí katoličtí kardinálové, Blase J. Cupich, Robert McElroya Joseph Tobin, se ve společném prohlášení vymezili vůči asociální, nebezpečné a násilnické rétorice a činům současného amerického prezidenta Trumpa. Ve svém apelu se opírají o základní etické postoje římskokatolické církve, které se diametrálně liší od toho, co Trump prosazuje vůči vlastním obyvatelům i nám, Evropanům.
Není to poprvé, kdy římskokatolická církev reaguje na krizi americké demokracie a bezprostřední ohrožení svobody. Papež František poslal krátce před svou smrtí dopis americkým biskupům, v němž je vyzývá, aby dělali a prosazovali to, co dělá církev a co dělal Ježíš. Podobný dopis poslal do Ameriky také papež Lev. Neveřejný dokument vyzývá biskupy k témuž – nést ve veřejném prostoru ideály svobody a demokracie a v náboženské oblasti soucit s bližním, ochotu pomáhat chudým, lidem bez domova a imigrantům.
Není to tak dávno, kdy nebylo zvykem, aby se američtí biskupové podíleli na zásadní práci pro vatikánské úřady a samotnou církev. Výjimky pochopitelně existovaly. Severoamerická katolická církev byla papeži 20. století považována za odnož, která si jde v mnoha ohledech svou vlastní cestou. Tomu odpovídaly i sporadické návštěvy papežů. První papež, který oficiálně navštívil Spojené státy, byl v roce 1965 Pavel VI. Jeho návštěva se však primárně týkala jeho projevu na půdě OSN v New Yorku.
První papež, který navštívil Spojené státy a Bílý dům byl v r. 1979 Jan Pavel II. Celkově se do Států podíval sedmkrát. Jednou, v r. 2008, zavítal do Ameriky Benedikt XVI., papež František tam přijel v roce 2015. Celkově tedy šlo o 10 papežských návštěv. Skutečný šok a pro mnohé nadšení vyvolalo zvolení amerického biskupa Roberta F. Prévosta papežem Lvem. Nebudu sám, kdo veřejně vyjádří naději a prosbu, aby to byl právě Lev XIV., který vstoupí z pozice papeže do amerických dějin a pomůže zachránit zemi, která byla ještě nedávno zaslíbenou krajinou pro všechny, kteří se tam vydali hledat své štěstí.
Hodnotově vyprázdněná teokracie s diktátorskými rysy
Podíváme-li se na významné americké biskupy 20. století, vidíme, že před i po Druhém vatikánském koncilu zastávali spíš konzervativní až krajně konzervativní postoje. Není to divné jen z teologického a spirituálního hlediska, ale také z hlediska kulturního. Amerika přece byla a je zemí, která je i přes své konzervativní křesťanské kořeny zemí přistěhovalců, univerzit, vědy a umění a také zemí, v níž se ve všech oblastech lidského konání tisíckrát a někdy vůbec poprvé překročily všechny možné limity. Není se tedy čemu divit, že i mnozí členové současného amerického episkopátu považují přeměnu americké demokracie v hodnotově vyprázdněnou teokracii s diktátorskými rysy za to nejlepší, co mohlo Ameriku potkat.
Jenže ve velkých aglomeracích, jako je např. New York, Chicago a Los Angeles, je historicky silně přítomný fenomén mužských a ženských řeholí, jejichž členové se z principu staví právě za ty, které Trumpova komanda nahánějí po městech, zatýkají, bijí a deportují.
Internetem kolují falešná videa biskupů vyhánějících z kostelů agenty ICE. Jenže co není, se patrně brzy stane realitou. Kostely byly dosud nedotknutelné a Trump to ví. Testuje však soudržnost křesťanských komunit a zároveň náladu obyvatel, zdali už nastal čas vzít útokem i kostely, farnosti a kláštery, v nichž se – jako za války Židé – schovává celá řada imigrantů. Výzva třech kardinálů je tedy víc než symbolická. Jejich statečnost jim žádné pozitivní body nepřinese. Rozhodli se ale nezapírat Ježíše, který je zatýkán, bit a deportován spolu s každým jednotlivcem. Mysleme na ně!
