Jeffrey Epstein přebíral roli pokušitele: ukážu ti, že tyto všechny můžeš ovládat. A mocní dychtili po jeho nabídce. Nebyla ale zdarma. Materiál vhodný k vydírání se shromažďoval. Je možné, že nakonec se Epstein stal obětí svých vlastních aktivit – anebo jen nedokázal žít sám se sebou. To není ve výsledku nejdůležitější. Nejvíce by nás mělo zajímat, co nám celá kauza říká o nás a touze po moci.
Zveřejnění tisíců stran dokumentů nastavuje zrcadlo nejen samotným aktérům, ale celé naší společnosti. Ukazuje, kam vede zvrácená touha po nadvládě, chtíč bažící po sebepotvrzení, že si mohu dovolit to, co jiní nemohou, protože patřím k vyvoleným. Zvrácenost nespočívá v samotném uchopení moci, ale v její patologické podobě, kdy uchvatitel zamění své postavení za mandát k bezpráví.
Moc sama o sobě představuje hodnotově neutrální kategorii. Abychom k ní mohli přiřazovat pozitivní, nebo negativní hodnocení, musíme vždy vzít v úvahu, s jakým cílem je vykonávána a čemu slouží. Aktéři Epsteinových večírků používali moc destruktivním způsobem. Americké úřady uvádějí více než tisíc obětí – přesně tolik životů bylo zničeno. Psychická traumata si dívky ponesou dlouhou dobu, možná celý život. Používání pojmu přeživší je pro oběti zcela namístě. Přežili, ale následky trvají, stejně jako následky po fyzických zraněních.
Na sociální sítích se však současně vyrojila řada komentářů prohlašujících o dívkách, že se večírků zúčastnily dobrovolně a že za svoje aktivity dostaly zaplaceno. Komentáře připouštějí, že dívky mohly být nalákány pod falešnými záminkami, ale okamžitě na ně přesouvají vinu, protože je činí vinnými za to, že neodmítly.
Následky sexuálního zneužívání jsou podceňovány setrvale. Trvalo dlouho dobu, než se podařilo dostat do povědomí, jaké následky zanechává zneužívání na duši obětí. I přes to se stále setkáváme s bagatelizací. Vzít vážně následky sexuálního násilí totiž nevyhnutelně znamená vystoupit s daleko větší razancí proti pachatelům a důsledně přestat se sekundární viktimizací, tedy se zkoumáním toho, zda náhodou oběť nezavdala příčinu pachateli k násilnému jednání.
V souvislosti s aktéry Epsteinových večírků se zmiňují i pedofilové. Tím také dochází k matení pojmů a ve výsledku k nezodpovědnému používání tohoto termínu. Diagnóza pedofil, tedy sexuální inklinace k dítěti, znamená, že se tak člověk narodí, nikoliv to, že skutečně zneužívá dítě. Podle odborníků zhruba jeden z deseti případů zneužívání dítěte spáchá pedofil. Zbytek mají na svědomí lidé, kteří tak činí z jiných důvodů. Označit za pedofila někoho, kdo jím není, zabraňuje porozumění skutečných příčin tohoto jednání a jejich vzájemným souvislostem.
Slast, kterou si účastníci večírků užívali, spočívala v okouzlení mocí, kterou si jiní nemohou dovolit. Nemusí se zajímat o následky svého jednání, nemusí se zajímat o to, co druhý cítí. Nezralí jedinci, kteří nebyli schopni partnerského vztahu, nedokázali z nejrůznějších důvodů lidsky dozrát, a proto veškerý svůj potenciál utápěli v náhražkách. Nebyli schopni prožívat hluboké partnerské vztahy a namísto toho hledali sebepotvrzení v ovládání slabších.
