Otázka svěcení žen přestává být v katolické církvi tabuizovaným tématem a stává se předmětem poctivé teologické analýzy. Italský teolog Andrea Grillo v pražské Dominikánské 8 představil svou knihu, ve které kriticky zkoumá, zda je ženské pohlaví skutečnou překážkou pro přijetí svěcení, nebo zda jde o historický předsudek, který v 21. století ztratil své opodstatnění.
Klíčový argument debaty spočívá v posunu od roku 1274 k roku 2023. Zatímco pro svatého Tomáše Akvinského bylo svěcení žen nemožné kvůli jejich tehdejšímu podřízenému sociálnímu postavení a neschopnosti vykonávat autoritu ve veřejném prostoru, dnešní situace je opačná. Grillo upozorňuje, že Akvinského argumentace nebyla primárně teologická, ale antropologická a sociologická. Pokud by „Andělský učitel“ zvedl oči od knih dnes, viděl by ženy jako autonomní subjekty ve veřejných funkcích a musel by dojít k opačnému závěru: svěcení žen je dnes z hlediska „potřeby svátostí“ možné a vhodné.
Past „metodologické nečistoty“ a prázdná hlava
V diskuzi zazněla ostrá kritika tzv. metodologické nečistoty, kdy se v církevní debatě teologické argumenty nahrazují psychologizací, pocity nebo pouhým odkazem na autoritu. Pokud magisterium na otázku svěcení žen odpovídá pouze prohlášením o své „neschopnosti“ či „nedostatku pravomoci“, aniž by tyto důvody srozumitelně vysvětlilo, hrozí podle Grilla, že ponechá studenty i celou církev „s prázdnou hlavou“. Teologie by neměla sloužit jako „kladivo“ k umlčení diskuzí, ale jako „lampa“, která osvětluje nové skutečnosti a znamení doby.
Antropologie „jižního větru“
Teoložka Barbora Šmejdová poukázala na přežívající kořeny církevní antropologie, které vycházejí z Aristotelova pohledu na ženu jako na „nepodařeného muže“. Tato středověká představa, podle níž se dívka narodí například kvůli „slabosti činné síly“ nebo vlivu „vlhkého jižního větru“, je dnes vědecky i lidsky neudržitelná. Přesto tyto předsudky stále nevědomky formují církevní struktury a brání plnému uznání ženské autority.
Podle Jana Kotase není cílem teologie pouze opakovat katechismus, ale pěstovat „svatou zvědavost“ a klást evangeliu hlubší otázky na základě naší aktuální lidské zkušenosti. Cesta k řešení otázky ženského jáhenství či kněžství vyžaduje vnitřní svobodu a odvahu k dialogu, který není zatížen hysterií ani mocenskými zásahy. Jak shrnul Andrea Grillo, tradice není zmrazený stav, ale živý proces, který musí reagovat na svět, v němž už ženy nejsou vnímány jako bytosti neschopné veřejné služby
Zaujalo vás toto téma? Zveme vás ke sledování této „dvacetiminutovky“, která v úderném sestřihu přináší to nejpodstatnější z debaty. Celý videozáznam i audioverzi tohoto inspirativního setkání naleznete v archivu na webu Dominikánská 8.
