Při četbě Hoškovy nové knihy o Karlu Krylovi vystupuje na povrch duchovní rozměr básníka, který formoval jeho tvorbu i odpor vůči bezpráví. Autor přesně pojmenovává hlubiny, jež v Krylových textech působí podprahově, a zpřístupňuje čtenáři zdroj jejich skutečné síly.
Profesor religionistiky Pavel Hošek sleduje ve svých knihách duchovní motivy v dílech významných autorů českých i zahraničních: C. S. Lewise, J. R. R. Tolkiena, E. T. Setona, J. Foglara, B. Hrabala, chasidských vypravěčů a nyní nově i Karla Kryla. To, co tuto pestrou plejádu spojuje, je dlouhodobý vliv, který na něj měli jako na vášnivého a hloubavého čtenáře a posluchače už od dětství.
Porozumění duchovnímu rozměru života a jemný smysl pro zachycení posvátna, jež tito autoři podmanivě zprostředkovávají, v něm probudily vášeň – nejprve čtenářskou, později i akademickou. Jako vysokoškolský pedagog o nich píše odborně, a zároveň nesmírně přístupně.
Každá z jeho knih je zároveň osobním vyznáním o tom, jak jej jednotliví autoři provázeli od dětství či mládí. I díky nim se Hošek sám stal zaníceným vypravěčem, který dovede spojit akademickou odbornost s živým, obrazným podáním. Jeho knihy se výborně čtou a jeho přednášky se výborně poslouchají.
Bylo mi jasné, že Karel Kryl nemůže v Hoškově galerii chybět. Patřím ke generaci, která s Krylovými písněmi vyrůstala, a jsem proto vděčný, že vznikla i kniha o duchovních zdrojích jeho tvorby.
Dojem, který Hošek dokáže vyvolat – totiž že pojmenovává to, co tušíte, ale neumíte uchopit – popíšu přirovnáním. Je to jako když se nakláníte nad propastí a cítíte závrat z hloubky, která se před vámi otevírá. A vedle vás stojí někdo, kdo se naklání s vámi a pomáhá vám porozumět tomu, co vlastně vidíte, co vás na tom fascinuje a jaké významy se v té hlubině skrývají.
U Kryla Hošek ukazuje, že podmanivost jeho výpovědi nespočívá jen v autenticitě vnímavého a umělecky nadaného člověka. Nejde jen o inteligentní, hutnou, přímočarou, údernou či ironickou poetiku. Nejde ani jen o odhodlanost, s níž protestoval proti brutalitě moci, ambicím impéria či lidské lhostejnosti.
Sílu jeho textů tvoří především duchovní rozměr Krylovy osobnosti, formovaný biblickým poselstvím. Ten se projevuje jak v explicitně křesťanských motivech a symbolech, tak v četných narážkách a metaforách, které je variují. Tento rozměr dělá z Krylových písní prorocký zpěv a z Kryla „apoštola v civilu“.
Hošek takto sleduje i Krylovu biografii, kterou rekonstruuje z dochovaných výpovědí roztroušených v básních, písních, prózách, esejích, rozhovorech i osobních dopisech, a také z vlastních rozhovorů s lidmi, kteří Kryla dobře znali. Jedna z kapitol představuje jeho způsob práce s biblickými postavami chápanými jako archetypy. „Pilát, Jidáš, Herodes, farizej, Kain, Satan, Kristus, kříž, anděl – to jsou základní slova Krylovy básnické řeči, šifry postojů, dilemat, situací a lidských osudů.“
Aktualizace biblického poselství v Krylových písních spočívá i v tom, že se řeč náhle přesouvá od vyprávění o postavách (ve třetí osobě) do první osoby množného čísla – jsme to my, posluchači, kdo se ocitáme v roli Jidáše či zapírajícího Petra. Stejně tak se andělem s polámanými křídly stává sám Kryl, jak ukazuje název knihy: Jako anděl s polámanými křídly.
Hošek je renomovaný religionista, který používá jasnou metodologii, již ve své knize srozumitelně představuje. Odborné parametry publikace – bibliografie, summary, poznámkový aparát, rejstřík – odpovídají vědecké práci.
Zároveň je však třeba zdůraznit, že vysoká odborná úroveň není na úkor čtenářské přístupnosti. Až dočteme knihu o Krylovi, možná nás napadne otázka, kdo bude dalším z autorů, jejichž dílo Hošek přiblíží svým pronikavým a citlivým výkladem.
