Odkrýt výzvy a události spjaté s církví v novém roce 2025. Jaký má smysl zahájený Svatý rok, proč je důležité neustat v synodě a naopak mířit k její realizaci, jak mohou křesťané přispět ke kultivaci parlamentních voleb? Takové otázky zodpovídali v novoročním podcastu Týdne bez filtru salesiánský kněz Michael Martinek a publicista Josef Beránek.
Jednou ze stěžejních událostí roku 2025, která se dotkne nejen věřících, budou podzimní sněmovní volby. Publicista Josef Beránek nabídl svůj pohled na pravděpodobná předvolební témata, osudy KDU-ČSL a taky na to, jak mohou křesťané přispět kultivaci politického soupeření. „Je žádoucí podpořit politiky, dát najevo ocenění kvalitně odvedené práce a zasazovat se o projednávání důležitých změn k lepšímu,“ zdůrazňuje Beránek a přitom připomíná, že mnohdy zapomínáme, jakým výzvám a obtížím politici stojí.
Aktivním zapojením do společenství se stáváme šťastnějšími
Lidovci by se podle něj měli zaměřit na témata dostupnosti zdravotní péče a na zlepšení sociální situace v periferních částech republiky, které jsou podle něj neustále na okraji politického zájmu. „Taky téma ochrany života, zvláště životního prostředí, zůstává stále ožehavé,“ doplňuje a spojuje tuto problematiku s potřebou zefektivnit systém sociálních dávek a adekvátně podporovat neziskový sektor. Budoucnost KDU-ČSL spatřuje Beránek ve spravedlivé integraci a intenzivní spolupráci s ostatními stranami.
Ve vztahu k politice si Beránek všímá toho, že aktivní zájem o veřejné dění je podle mnoha průzkumů značně spojené s obecnou důvěrou jednotlivců ve společnost. „Lidé, kteří jsou aktivní ve svém sousedství, farnosti, sboru, u skautů nebo u hasičů, mají větší důvěru v druhé lidí a v samou společnost a její instituce.“ Takoví lidé se sami cítí v životě spokojeněji ve srovnání s těmi, kdo aktivní v určitém společenství nejsou. Také zájem o politické dění, jež ovlivňuje naše každodenní životy, tak může navýšit úroveň naší životní spokojenosti.
Svatý rok jako podnět pro vnášení naděje
Salesiánský kněz Michael Martinek komentuje probíhající Svatý neboli Jubilejní rok a také zdůrazňuje plody případné realizace ukončeného synodálního procesu. To vnímá Martinek jako hlavní výzvu pro církev, nejen do roku 2025. Důležité je, aby byli jmenovaní takoví církevní představitelé, kteří byli ve svých působištích do synody aktivně zapojeni. „Především na biskupech záleží, jestli budou výsledky synody realizovány na konkrétních místech,“ vysvětluje.
V souvislosti se Svatým rokem zmiňuje jeho motto: „Líbí se mi motto Jubilejního roku, se kterým papež František přišel, ‚Poutníci naděje‘, protože si myslím, že současný svět ji nám moc nedává, často naopak bere, když pomyslíme na všechny války a nepříznivě se vyvíjející klimatickou krizi.“ Podotýká, že právě křesťané mají být těmi, kdo vnášejí ostatním do světa naději. Naději pro církev do roku 2025 spatřuje Martinek ve větší ochotě ke změnám ve svém životě.
„Doufám, že přistoupíme k větší sebereflexi, sebeovládání, kritickému myšlení i duchovnosti.“ Jako zásadní rozměr nadějeplné změny jmenuje Martinek otevřenost. „Otevřenost k světu a společnosti, ve kterém žijeme. Souznění s lidmi, i nevěřícími, kteří se snaží ve všech možných aspektech měnit věci k lepšímu.“ Přidává rovněž otevřenost k jinakosti. Nebrat ji jako ohrožení, ale jako obdarování. „Ve zkratce: otevřenost k Duchu svatému,“ zhutňuje závěrem přání pro církev do nového roku.
Více v nejnovější epizodě podcastu Týden bez filtru.
Autor: Martin Strašák
