Věda, historie i současná geopolitika se protínají v čtyřdílném cyklu o jádru, který připravila platforma Dominikánská 8. Debaty a přednášky s předními českými odborníky ukazují, jak hluboce téma jaderné energie zasahuje do politiky, bezpečnosti i etiky dneška.
Jádro atomu je miniaturní objekt, obsahuje však obrovské množství energie. V posledních dnech se v českých médiích objevilo hned několik zpráv, které ilustrují, jak může toto na první pohled odtažité vědecké téma hýbat společností – ať už jde o eskalaci konfliktu mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem, nebo o rozhodnutí soudu pozdržet podpis smlouvy k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Díky cyklu, který připravila platforma Dominikánská 8 ve spolupráci s českými špičkami v oboru, nemusíte zůstat jen u povrchních informací. Nechte si vyprávět příběh jádra a získejte tak hlubší vhled do aktuálních otázek.
Čtyřdílný cyklus otevřela debata Jáchymovské peklo, v níž politolog Tomáš Bouška, vědkyně Marie Davídková a syn jednoho z muklů Jan Wiendl diskutovali o uranových dolech na severozápadě republiky. Místo blízko německých hranic, které je dnes rovněž na periferii českého veřejného zájmu, bylo po obsazení nacisty na začátku druhé světové války v centru pozornosti světových lídrů a po roce 1945 v rámci zbrojení studené války bedlivě střeženo a drancováno Sověty. Ačkoliv tamějšími lágry prošlo v období komunistické totality 70 tisíc politických vězňů, pracujících v nelidských podmínkách, reflexe a zprostředkování této drásavé paměti je zatím teprve v počátcích – a to především díky spolku
Političtí vězni.cz. O jejich aktivitách se můžete víc dovědět mj. také během festivalu Řetízkárna, který zde letos proběhne 30. 5. do 1. 6. 2025.
Fyziku, která stála pochopitelně mírně stranou ve filmovém zpracování příběhu Roberta Oppenheimera, srozumitelně představil teoretický fyzik Pavel Cejnar ve druhé přednášce s názvem Projekt Manhattan. Jednotlivé fáze a napjaté okolnosti vývoje jaderné bomby ve Spojených státech během druhé světové války nastavují současnosti zrcadlo, neboť zachycují ambivalentní dynamiku důvěry a moci v čase, která je patrná i ve vztahu demokratických zemí k agresi Ruska na Ukrajině. To, co spojencům umožnilo válku ukončit, bylo totiž z velké části právě dobře načasované politické rozhodnutí – ochota vložit do vědeckého projektu značný finanční i personální kapitál.
Toto rozhodnutí zároveň stálo na počátku současné situace, kdy se geopolitické konflikty odehrávají ve stínu skutečnosti, že jaderné velmoci mají dostatek munice k tomu, aby jediným stisknutím knoflíku mohly zničit život na planetě. Právě zde navázal analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, který v přednášce Jaderné zbraně včera a dnes popsal jak historické momenty, kdy byl svět nejblíže třetí světové válce, tak možnosti, které se dnes v oblasti obrany otevírají Evropě v době, kdy jsou v čele jaderných mocností Donald Trump a Vladimír Putin.
V závěrečné přednášce Budoucnost jaderných reaktorů se Vladimír Wagner věnoval mírovému využití jaderné energie, která je paradoxně vedlejším produktem závodů ve zbrojení. Nabídl přesvědčivé argumenty, proč jsou jaderné elektrárny v úsilí o efektivní nízkoemisní energetiku důležitým stabilizačním prvkem. Žádné řešení není ideální, ale německá zkušenost podle něj jasně ukazuje, že čistě obnovitelné zdroje k dosažení energetické soběstačnosti zatím nestačí. Vysvětlil, jak fungují reaktory různých generací a jaká je vládní energetická strategie pro Českou republiku, na jejíž tvorbě se spolupodílel.
Celý cyklus naleznete v archivu na webu Dominikánská 8 nebo přímo na kanálu YouTube a na podcastových platformách Spotify, Apple Podcasts a SoundCloud.
Autorka: Zuzana Matisovská
