Episkopální biskupka Mariann Edgar Buddeová ve svém inauguračním kázání vyzvala Donalda Trumpa k milosrdenství vůči nejzranitelnějším členům americké společnosti. Její slova obletěla svět a v křesťanských i teologických kruzích, v nichž se pohybuji, našla pozitivní odezvu. Mariann Buddeová totiž jasně připomněla klíčový princip Kristova poselství: kdo sám zakouší Boží lásku, milosrdenství a odpuštění, má je také šířit dál jako nástroj Božího zázraku.
Kázání Mariann Buddeová bylo vlastně úplně normální, civilní, prorocké a povzbudivé. Slyšel jsem podobných kázání v českém a italském prostředí stovky a možná tisíce. Pozitivně reagoval na slova paní biskupky papež František, americký jezuita James Martin, kněz a občanský aktivista John Dear či legendární americký filosof Cornel West. Našli se však i mnozí kritici z katolického konzervativního prostředí a z těch protestantských církví, které jsou přímo úměrně svázány s krajně pravicovou politikou. Je kázání Mariann Budde vyvedlo z míry, nebo přímo pobouřilo.
Pro čtenáře, který si třeba včera vůbec poprvé přečetl Janovo evangelium a byl jím zasažen, by mohlo být nepochopitelné, jak velké rozdíly existují v tom, jak si křesťané představují Ježíše Krista a úlohu církve. Část křesťanů, a mezi ně patří i biskupka Buddeová, se instinktivně nasazují ke službě těm, kteří jsou – evangelními slovy řečeno – ti nejmenší, nejchudší a nejohroženější. Jiná část křesťanských věřících se však domnívá, že Bůh a jeho dobra tu jsou – řečeno slovy vojáka Josefa Švejka – výlučně jen pro „pořádný lidi“.
Je správné, aby se evangelium nečetlo a nevykládalo v abstraktních pojmech. Ježíš se nesetkával s abstraktními postavami a nemluvil k lidem v těžko rozluštitelných hádankách. Stáli před ním lidé různých osudů, ženy i muži, děti, staří, bohatí i chudí, zdraví i nemocní, Židé, Římané i cizinci, nejvyšší náboženské autority i lidé z okraje společnosti. Pán neučil své učedníky spekulovat, jestli vůbec a komu mají pomoci a jak.
Nestál před chudákem stiženým nevyléčitelnou nemocí a nepřemýšlel, co s ním bude dělat. Vždycky mu instinktivně pomohl, a to nejen ve smyslu fyzického uzdravení, ale tak, že mu pomohl změnit směr jeho životní cesty. Svým učedníkům, kteří se rozčilovali, že oni sami neumí dělat zázraky, opakoval, že budou-li mít víru alespoň velikosti hořčičného zrnka, budou schopni dělat přesně to, co dělá on.
Odsudky a výhrůžky na adresu Mariann Buddeové, které přišly z krajního křesťanského prostředí, ukázaly, že i fundamentální základy Kristova učení a jeho etiky jsou pro některé lidi španělskou vesnicí.
Jestli si dva tisíce let poté, co Kristus zemřel na kříži a zachránil svět, někdo klade otázku, jestli má být k druhým lidem milosrdný, laskavý a otevřený, zdá se mi, že se tu něco dost podstatného ztratilo v překladu. Jak podotkl jezuita James Martin, mezi dva stěžejní pojmy starozákonních a novozákonních dějin patří pojem bližní (soused) a cizinec. Bůh si v obou epochách, které se navíc překrývají a ovlivňují, vybral právě bližního a cizince, aby na nich ukázal, že Židé a křesťané se k nim mají chovat tak, jako by před nimi stál on sám – Bůh.
Neumím si představit, že bych zasvětil i jen vteřinu svého života tomu druhu křesťanství, kde by bylo třeba uvažovat nad tím, jestli se Boží milosrdenství a láska týkají jen nějaké vyvolené skupiny lidí, nebo všech. „Když milujete ty, kdo milují vás, jaká je to zásluha? I hříšníci přece milují ty, kdo milují je. Chováte-li se dobře k těm, kdo se chovají dobře k vám, jaká je to zásluha?“ čteme v Lukášově evangeliu.
Z opravdové lásky je člověk schopen dělat věci, které by jinak nikdy neudělal. Kristus nás totiž žádá, abychom se pokoušeli něco ze své lásky a milosrdenství aplikovat i na ty, kteří jsou našimi sousedy nebo cizinci. Nemusí se nám to dařit pokaždé, ale musíme se o to pokoušet zas a znova. Stát před jakýmkoliv člověkem a usilovně přemýšlet, jestli ho jako křesťan přijmu, vyslechnu, a mohu-li, pomůžu, nebo jestli ho vyrazím ze dveří, nemá v mém teologickém pohledu s křesťanstvím a Kristem nic společného. Ví to Mariann Buddeová a doufám, že jsou si toho vědomi i další křesťané. Jistě jsou!
